část IV

Nesmrtelnost znamená kontinuální, nepřerušovanou paměť, nemá nic společného se životem ve stejném těle na věčnosti. Zůstanete v těle jen tak dlouho, jak jen chcete a když se rozhodnete odejít z těla, tak odejdete. Vždycky jsme žili a žít budeme, ale možná po čas nebudeme vědomí. Bytosti nesmrtelné mají nedotčenou paměť, jsou si vědomi všeho, aniž by přišlo nevědomí. Paměť je klíč k nesmrtelnosti. Umírání je proces, kterým vcházíte do stavu prázdnoty bezprostředně po smrti. Jste nevědomí, nejste si vědomi procesu umírání do té míry, že nemáte kontrolu nad jejími obrazy. Tento způsob umírání vede člověka do třetí alikvóty čtvrté dimenze, což má za následek cyklické opakování pozemské existence na Zemi, reinkarnaci. Když se reinkarnujete zpět na Zemi, nemáte vzpomínky, odkud jste přišli; tak probíhá reinkarnace stále do kola.

Když člověk prochází zmrtvýchvstáním, je při vědomí a uvědomuje si plně svou Mer-Ka-Bu, ačkoli si ji obvykle plně neuvědomí až do okamžiku smrti, teprve po opuštění těla si ji začne uvědomovat. Poté znovustvoří svoje tělo a projde procesem, který ho dovede do desáté až dvanácté alikvóty čtvrté dimenze. Z této úrovně se již neprochází reinkarnacemi. Paměť se už znovu nezablokuje a bytost pokračuje k věčnému životu. Je velký rozdíl mezi umíráním a zmrtvýchvstáním a ještě větší rozdíl je v nanebevstoupení, které je uskutečnitelné od té doby, co byla v roce 1989 dokončena síť. Přinanebevstoupení vůbec nezemřete, neexistuje proces umírání, jak ho známe. Dojde k tomu, že si uvědomíte svou Mer-Ka-Bu jedním nebo druhým způsobem, čili si budete vědomi toho, že vaše tělo je světlo. Samozřejmě po té již na Zemi nebudete a tedy jakoby zemřete.

Budete schopni projít naprosto vědomě prázdnotou, ze Země přes prázdnotu do vyšších dimenzí a po celou dobu si toho budete vědomi. Tímto způsobem jednoduše odejdete z tohoto života, aniž byste prošli procesem smrti, což zahrnuje i rekonstrukci lidského těla; jednoduše člověk zmizí z tohoto světa a objeví se v jiném, při čemž projde prázdnotou. Tato kniha obsahuje řadu instrukcí, jak přesně absolvovat tento proces. Není to příliš velký rozdíl v tomto okamžiku hry života na planetě Zemi, protože pokud zemřete normálním způsobem, dostanete se do třetí alikvóty a chvilku se tam zdržíte. Až touto nadcházející změnou projdou zbývající zemské cykly, všichni lidé na této alikvótě vystoupí na tutéž dimenzionální úroveň jako ti, co prošli procesem zmrtvýchvstání nebo nanebevstoupením. O tom i hovoří Bible, kdy říká, že smrt v tomto čase bude povýšena. V podstatě neexistuje nic takového, jako smrt, existují jen rozdílné stavy bytí. Čas se krátí a autor uvádí, že právě teď se na Zemi odehrává velmi málo lidských inkarnací, samozřejmě jsou výjimky, ale rodí se i nové děti; o nich až na konci.

Podle historie kněží a vojsko se spojili a podali Achnatonovi jed v léku. Podle Thovta se to přesně tak nestalo. Kněží najali tři núbijské čaroděje, kteří namíchali směs, po jejímž požití člověk vypadá jako mrtvý. Po jejím podání a vypití se zdálo, že z Achnatona vyprchaly všechny známky života, byl prohlášen za mrtvého, rychle převezen do zvláštní místnosti, uzavřen do sarkofágu víkem s magickou pečetí a pohřben na skrytém místě. Thovt řekl, že Achnaton musel čekat uvnitř sarkofágu skoro 2 tisíce let, než se kus pečeti uvolnil a zaklínadlo bylo zlomeno. Jedem by ho zabít nemohli, jed takové bytosti by neublížil, to věděli, a proto použili černou magii. Pro Achnatona jako pro nesmrtelnou bytost to nebyl problém, bylo to jako zdřímnutí. Pak se vrátil do Síně amenti.

Po té, co Achnaton odešel, 300 nesmrtelných se připojilo k Tatovu bratrstvu a v ústraní vyčkávali zhruba do roku 500 před Kristem. Pak se přestěhovali do Masady v Izraeli a vytvořili Bratrstvo esejských. Těchto třista lidí vytvořilo vnitřní kruh a většina lidí obyčejných vytvořila vnější kruh, který se velmi rozrostl. Marie, matka Ježíšova, byla členkou vnitřního kruhu esejských. Byla nesmrtelnou dříve, než se stal nesmrtelným Ježíš. Josef přišel z vnějšího okruhu. Součástí plánu bylo, že bude přiveden někdo, kdo bude demonstrovat, jak přesně se stát nesmrtelným, i když je obyčejným člověkem. Chtěli tuto zkušenost vložit do akášických záznamů a učinit z ní reálnou možnost pro další následovatele.

Podle Thovta se Marie a Josef dali dohromady a interdimenzionálně se spojili, aby vytvořili tělo pro Ježíše, což umožnilo, že jeho vědomí přišlo z velmi, velmi vysoké úrovně vědomí. Když sem Ježíš poprvé vstoupil, začal žít život na Zemi jako člověk, jako jeden z nás. Ve všem byl lidský. A prostřednictvím své práce sám sebe transformoval do stavu nesmrtelnosti skrze zmrtvýchvstání, nikoli skrze nanebevstoupení a zapsal do akášických záznamů proces, jak toho lze přesně dosáhnout. Toto bylo naplánováno dle Thovta velmi dlouho před tím, nežli se to odehrálo.

Ve dvanácti hlavních chrámech podél Nilu se vyučovalo levé oko Horovo, čili vědomosti ženského druhu. Třináctým chrámem byla samotná Velká pyramida. Jejím prvořadým úkolem kromě jiného bylo převést někoho z naší úrovně vědomí do další úrovně. Je mnoho dalších důvodů pro její existenci, avšak nanebevstoupení a zmrtvýchvstání jsou jejím absolutním účelem.

Genesisis, příběh stvoření. Křesťanské a egyptské chápání Reality je téměř identické, lidé věří, že stvoření začíná pohybem ducha. Nejprve nastal pohyb a vzápětí po té se objevilo světlo. Ze současné křesťanské Bible byl vynechán jeden detail, ve starších verzích Bible pravděpodobně nechybí a sice, první věta zní takto: Na počátku bylo šest. Tento začátek byl mnohokrát měněn.

Představte si, že jste malý duch uprostřed prázdnoty. Máme šest smyslových paprsků, všechny vycházejí ze středu hlavy, z epifýzy. Jeden vychází ze třetího oka a další zezadu;  třetí vychází z levé a čtvrtý z pravé části mozku, další přímo nahoru korunní čakrou a šestý dolu do našeho krku, celkem šesti směry, jsou to tytéž geometrické osy x-y-z. Egypťané věřili, že tento vrozený aspekt vědomí umožňuje počátek stvoření. Aby se uskutečnil pohyb, musí existovat něco ve vztahu k něčemu jinému. Paprsek vědomí se promítne u každého jedince ve všech šesti směrech na stejnou vzdálenost, ta je totožná u všech paprsků; rozdílná je u každého jedince vzdálenost, na jakou jsou schopni paprsek promítnout. Ve Velké prázdnotě nemáme tělo, jsme jenom duch a vytvořili jsme kolem sebe pole, prostor, který můžeme uzavřít. Studenti v mysterijních školách okolo svých bodů vědomí vytvořili čtverec, ze středu vyslali paprsek nahoru a vytvořili pyramidu se základnou čtverce. Po té vyslali paprsek dolů a vytvořili pyramidu dolů, osmistěn. Nyní lze použít kinetickou energii neboli pohyb, před tím to možné nebylo.

Duch se může pohybovat mimo tento tvar, okolo něj, může zůstat nehybně ve středu tohoto tvaru a nechat pohybovat jej, rotovat, kymácet se nebo se pohybovat všemi možnými způsoby. Relativní pohyb je tak nyní umožněn. Prázdnota je nekonečná a tyto stvořené formy jsou také nic, jsou to jen pomyslné čáry stvořené z vědomí. Naznačuje nám to, co ve skutečnosti Realita je – nic. Hinduisté nazývají Realitu Májou, což znamená iluze. Před tím, než studentům bylo povoleno hýbat svým vlastním bodem vědomí, naučili se otáčet touto osmistěnnou formou a vytvořili kolem sebe kouli. Přímka je mužská a jakákoli křivka je ženská, tudíž jednou z nejmužštějších forem je čtverec nebo krychle a nejženštější formou je kruh nebo koule.

Nejprve tedy duch jako jedno oko, vystřelil paprsek do prázdnoty šesti směry a vytvořil prostor. Po té uzavřel prostor, když spojil konce těchto projekcí do čtverce a vytvořil pyramidu nahoru a pak i dolu, tedy osmistěn. Dále otáčením tvaru stvořil kouli. Duch nyní přebýval v kouli. První pohyb Geneze nastal, když se vědomí rozhodlo vystoupit na povrch: A duch boží se vznášel nad vodami. Bezprostřední další věc byla: A Bůh řekl: Budiž světlo, a bylo světlo. Jakmile dorazil na povrch, stvořil další osmistěn, roztočil jej kolem tří os a vytvořil další kouli stejně velikou, neboť jeho projekce do prázdnoty je stejná. Když toto duch učinil, vytvořil z protnutí dvou koulí vnitřní útvar, vesicu piscis, asi jako když se dvě mýdlové bubliny protnou; její trojrozměrný tvar vypadá asi jako ragbyový míč. Je to geometrický obrazec, skrze který bylo vytvořeno světlo, má tvar čočky. Je to geometrický obrazec, skrze který byly stvořeny oči, které přijímají světlo; je základem geometrie elektromagnetického pole.

Výtvorem prvního stvoření byla koule. První pohyb/den vytvořil vesicu piscis, která je základem světla. Výsledkem druhého pohybu/dne bylo něco, co vzniklo průnikem tří koulí, geometrický základ hvězdy-čtyřstěnu, což je jeden z nejdůležitějších tvarů života. Pokaždé byla stvořena dle jediné instrukce nová koule a bylo tak odhalováno víc informací a zviditelnily se další vzorce. Šestého dne vytvořil duch poslední sedmou kouli a tím kompletní šesti plátkový květ, to jevzorec Geneze. Je to začátek stvoření tohoto vesmíru, v němž žijeme. Není to jenom matematika a geometrie, je to živoucí mapa stvoření veškeré Reality. Je třeba, aby levá mužská hemisféra mozku pochopila jednotu všeho stvoření, aby polarita vědomí mohla být překročena.

Torus je první tvar, který vychází z dokončeného vzorce Geneze a mezi ostatními existujícími tvary je zcela jedinečný; vytvoří se při rotaci vzorce Geneze kolem své středové osy, tvar má podobný americké koblize donut s nekonečně malým otvorem uprostřed. Lidské srdce má sedm svalů, které vytvářejí torus, torus je v každé životní formě, v každém atomu, je to první tvar, který vznikl, vládne mnoha aspektům života. Jakmile vědomí promítlo prvních sedm koulí, pokračovalo v rotaci a dokončilo druhý vír pohybu, završilo dokončení dokonalého trojrozměrného tvaru, kdy osmá koule je za viditelnými koulemi vzadu a spojí-li se středy všech koulí, vidíme kostku. Tento trojrozměrný hrozen koulí nazvali lidé dávných civilizací Vejcem života; je to morfogenetická struktura, která vytvořila naše tělo, veškerá fyzická existence je závislá na struktuře vejce života. Vše má základ v této jedné formě.

Třetí rotací vzniká další vír. V Květu života je devatenáct kruhů, tento obrazec se nachází po celém světě. Má mnoho nedokončených kruhů na vnějším okraji. Pokud jsou dokončeny všechny, odhalí se další tajemství, další vzorec, který je jedním z nejsvatějších a nejtajemnějších forem, nazývá se Ovocem života; je to výsledek, vzorec 13 kruhů, ovoce, ze kterého bylo stvořeno tkanivo detailů této Reality.

Nyní jsou všechny kruhy tohoto vzorku ženské. Existuje 13 způsobů, jak překrýt mužskou energií tento vzorec, a sice přímými liniemi 13 způsoby přes všechny kruhy a vynoří se 13 vzorců, které vedle Vejce života a torusu, vytvoří všechno v jsoucnu. Autor knihy toto označuje jako 13 informačních systémů spojených se vzorcem Ovoce života. Nejjednodušší systém vychází z propojení všech středů kruhů přímkami, výsledkem je obrazec známý jako Metatronova krychle; je to jeden z nejdůležitějších informačních systémů v univerzu, jeden z tvůrčích vzorců stvoření.

Platónská tělesa. Existuje pět jedinečných tvarů, které jsou klíčem k chápání jak posvátné, tak i obyčejné geometrie, zveme je platónská tělesa: čtyřstěn, krychle, osmistěn, dvacetistěn a dvanáctistěn a šestým tělesem je centrální koule, z níž všechny věci vycházejí. Ve skrytých liniích Metatronovy krychle lze poznat všech pět těchto tvarů. Mají charakteristické vlastnosti, jako že velikost všech stran je stejná, hrany všech těles mají stejnou délku, existuje pouze jedna velikost vnitřního úhlu mezi sousedními stranami (u krychle je tento úhel 90°) a pokud se platónské těleso vsadí do koule, všechny jeho rohy se dotýkají koule.

Podle starých alchymistů a velkých duchů jako byl Pythagoras, každý z šesti tvarů měl svůj aspekt živlů. Čtyřstěn byl považován za oheň, kostka za zemi, osmistěn za vzduch, dvacetistěn za vodu a dvanáctistěn za éter (éter a prána jsou totéž, jsou v každém bodě prostoru, času a dimenze; toto je velké tajemství technologie bodu nula) a koule je prázdnota. Těchto šest prvků jsou stavební kameny univerza. Dvanáctistěn byl dříve tak posvátný, že se o něm ani nediskutovalo, neboť se nachází blízko vnější hranice našeho energetického pole a představuje nejvyšší formu vědomí. Žijeme ve velkém dvanáctistěnu, který obklopuje vesmír. Když mysl dosáhne konce prostoru, a konec prostoru existuje, najde tam dvanáctistěn uzavřený v kouli. Lidské tělo je hologram univerza a obsahuje stejné principy. Do systému zapadá i 12 znamení Zodiaku. Dvanáctistěn je velice důležitý, je bodem uzavírajícím geometrii, na mikroskopické úrovni jsou dvanáctistěn a dvacetistěn parametry poměrů v DNA v matrici všeho života.

Tři sloupce na obrázku v knize lze vztáhnout ke Stromu života a ke třem primárním energiím univerza: mužskénalevo, ženské napravo, dětské uprostřed. Fyzikální podstatu univerza lze znázornit protonem nalevo, elektronem napravo a neutronem ve středu. Vyšli jsme z prázdnoty, je to počátek procesu stvoření a kouli-prázdnotu nacházíme u dítěte, nebo-li ve středovém sloupci.

Levý sloupec se čtyřstěnem a krychlí je mužská část vědomí, střední sloup je corpus callosum, který spojuje levou a pravou stranu mozku. Pravý sloup s dvanáctistěnem a dvacetistěnem je ženská část vědomí, pravá část mozku. Mnohoúhelníky nalevo mají strany z trojhranných a čtyřhranných tvarů, a ty napravo z trojhranných a pětihranných tvarů. Z hlediska vědomí na Zemi chybí pravá strana, vytvořili jsme mužskou, levou stranu zemského vědomí a nyní musíme dotvořit ženskou část kvůli celistvosti a rovnováze; pravá strana je spojena s vědomím Krista, nebo-li Jednoty. Dvanáctistěn je základní formou sítě Kristova vědomí okolo Země.

Molekula DNA je konstruovaná v duálním vztahu dvanáctistěnu a dvacetistěnu. Někdo může vidět DNA jako rotující krychli, rotace krychle vytváří molekulu DNA. V pozadí DNA stojí posvátná geometrie, ačkoli tam mohou být další skryté vztahy. 72 stupňový úhel otáčení v naší DNA je propojen s matricí Velkého bílého bratrstva; 72 řádů je s ním spojeno,   hovoří se o 72 řádech andělů, Hebrejci hovoří o 72 jménech Božích. Sedmdesát dva souvisí totiž se způsobem, jak jsou konstruovaná platónská tělesa, což se týká i sítě Kristova vědomí okolo Země.

Bratrstvo se pokouší dovést vědomí do pravé planetární hemisféry a funguje skrze fyzický vztah hvězdicové dvanácti/dvacetistěnné formy, což je základ Kristova vědomí okolo světa. Původní řád se jmenoval Alfa a Omega – řád Melchizedeka, který byl zformulován Machiaventou Melchizedekem přibližně před 200 200 lety. Od té doby bylo vytvořeno ostatních sedmdesát jedna řádů. Nejmladší je bratrstvo sedmi paprsků v Bolivii v Peru, 72. řád. Každý z těchto řádů má životní vzorec ve tvaru sinusoidy, některé z nich vznikají na určitou dobu a pak zase načas zmizí, mají svůj biorytmus podobně jako lidské tělo. Rosekruciáni mají stoletý cyklus, objeví se na sto let a pak na sto let zcela zmizí, pak se znovu objeví, pracují dalších sto let atd. Všichni jsou v jiném cyklu a všichni fungují za jediným účelem, vrátit Kristovo vědomí zpět na tuto planetu, znovu obnovit tento ztracený ženský aspekt vědomí a přivést do rovnováhy levou a pravou stranu planetárního mozku.

Máme dva druhy atomových bomb na Zemi: štěpnou a fúzní. Štěpení je rozložení hmoty na její částice a fúze je jejich spojení. Štěpení je v celém vesmíru nezákonné, protože když roztrhneme hmotu štěpením, tak korespondující místo ve vesmíru s ním spojené je také zasaženo, dle zákona jak nahoře, tak dole, jak v malém, tak ve velkém, neboť mikrokosmos a makrokosmos jsou spojeny. V případě fúze jde o spojení v řádu, všechna známá slunce v univerzu jsou fúzními reaktory. Kromě toho výbuchy atomových bomb vytvářejí na Zemi enormní nerovnováhu. Ve stvoření existuje rovnováha mezi živly, ale výbuch způsobuje značný příval ohně na jedno místo, dojde k narušení rovnováhy a planeta na to musí reagovat. Alchymie je vědění, jak udržovat věci v rovnováze. Když člověk pochopí posvátnou geometrii a pozná jejich vzájemné vztahy a Řád, má příslušné vědomosti a poznatky, může tvořit společně s Bohem. Tuto starou vědu znali v pradávnu v Indii, Egyptě a Tibetu, rozuměli ji v Řecku a pak byla na dlouhou dobu zapomenuta; v současnosti se začínáme rozpomínat, co tvar ve skutečnosti znamená.

Přes všechny rozdílné formy manifestované v této Realitě jsou samotné atomy koule. Koule představuje hlavní formu, z níž vše od počátku pochází. Veškeré předivo našeho jsoucna je vytvořeno z kuliček různých velikostí. Nacházíme se na země-kouli, Měsíc, Slunce a hvězdy jsou koule; celé univerzum, jak makro, tak mikrokosmos, je stvořeno z koulí tím či oním způsobem. Všechny světelné vlny putující prostorem jsou koule. Atomy se při krystalizaci vždy uspořádávají specifickým způsobem. Výsledné molekuly mají vždy spojitost s posvátnou geometrií a pěti platónskými tělesy. Pět platónských těles ovlivňuje strukturální vzory krystalů a kovů.

Existuje aspoň sto tisíc druhů různých krystalů a stále se nacházejí nové; všechny lze zařadit do šesti kategorií a všechny jsou odvozeny od krychle. Dokonce uvnitř jakéhokoli semene nalezneme geometrické útvary související s platónskými tělesy a především s krychlí. Prvních pět platónských těles koresponduje s pěti notami pentatonické stupnice. Oktáva má sedm not, zbylé dvě doplňují kubookteadr a rombický dvanáctistěn a spolu navíc vytvářejí chromatickou stupnici a je tam také třináctá nota, návratová. Existuje tudíž 13 mnohostěnů, které vytvářejí chromatickou hudební stupnici. Z nich se tvoří dalších stejných 13, třebaže ve hvězdicové formě a spolu dávají 26 tvarů, dvě oktávy. V řeči formy je těchto 26 tvarů klíčem k harmonii veškeré této Reality. Krystalizovaná voda vytváří šestiúhelníkové vzorky, které zveme sněhové vločky. Protože každý virus je mnohostěn, existují různé způsoby, jak s nimi nakládat. Lze je skrze jisté harmonické frekvence EMP odfouknout, nebo je sladit. Pokud je harmonizujete, můžete se s nimi spárovat, jako to dělají antiviry. Nebo je lze jednoduše vyřadit z existence vytvořením vlnové formy, jež je zrcadlovým obrazem jejich charakteru; existuje mnoho způsobů, jak naložit s AIDS.

Krystaly mají mimořádné schopnosti, nejsou jen výsledkem chemické reakce, ony rostou podobně jako lidé, jsou živé a vědomé, lze s nimi komunikovat. Mají i pohlaví, jsou buď ženské nebo mužské nebo obojetné. Můžete se zadívat do krystalu a rozpoznat, jakým směrem se otáčí; najděte nejnižší okénko a podívejte se, kde je další ploška. Pokud je nalevo, pak krystal rotuje po směru hodinových ručiček a je ženský, opačně je mužský. Pokud jsou plošky na obou stranách a ve stejné výšce, můžete vidět dvě spirály pohybující se okolo krystalu oběma směry a tento krystal je bisexuální. Často jsou dva krystaly spojeny v základně a jsou jakoby obtočeny kolem sebe. Nazývají se krystalová dvojčata a skoro vždy je tvoří mužský a ženský krystal.

V periodické tabulce je šestým prvkem uhlík. Je pro nás nejdůležitější, je základem organické chemie, umožňuje nám mít tělo. Uhlík vytváří nekonečné formy a řetězce a vzorce a chemicky reaguje skoro se vším ve své blízkosti; to je prvořadá charakteristika, která dělá uhlík živým atomem. Křemík je v tabulce přímo pod uhlíkem, s rozdílem jedné oktávy, a také se vyznačuje určitými principy života; vytváří nekonečné vzorky a chemicky reaguje skoro se vším, co je blízko něho. Zemská kůra jako skořápka je tvořená 25% křemíku a se svými křemíkovými sloučeninami je to vlastně 87%. Byly objeveny i křemíkové mořské živé houby, které rostou a reprodukují se a neobsahují uhlík.

Počítače ženou lidstvo do nové zkušenosti života na zemi; vyrábějí se z křemíku. Počítačový průmysl se snaží vyrobit počítače, které si uvědomují samy sebe. Až budeme mít takové počítače, nic nebude stejné jako dřív. Jsme k tomu velmi blízko. Tak my, životní formy založené na uhlíku, vytváříme životní formy založené na křemíku a navzájem na sebe působíme. Zdá se, že uhlík a křemík musí mít velmi zvláštní vztah.

Každá známá forma života začíná v kouli; všichni začínáme jako koule. Učili jsme se, že k početí je třeba jedné spermie. Nyní je známo, že k početí (s výjimkou umělé manipulace) je třeba stovky spermií a z nich se musí na povrchu spojit deset až dvanáct spermií v určitém vzorci, jenž jim umožní dostat se přes membránu do vajíčka. Ježíš přišel na tuto Země-kouli plnou lidí a shromáždil dvanáct mužů a zdá se, že to, co udělal, bez pomoci dvanácti učedníků udělat nemohl. Autor se domnívá, že to, co určuje pohlaví, je počet spermií, které se spojí, aby umožnily jedné proniknout do vajíčka a Ježíš si vybral dvanáct. Věda v roce 1992 prokázala, že ženská část je určující pro to, která spermie pronikne k vajíčku, vybere si a dovolí to pouze jedné z nich. Spermie poté doroste do koule stejné velikosti, jako je vajíčko, potom se vzájemně prostoupí a vytvoří geometrický vztah vesica piscis, obraz prvního dne Geneze; a v této geometrii jsou ve skutečnosti obsaženy všechny informace této Reality (a světla). Růst směřuje nejprve dovnitř a potom ven.

V další fázi se buňky dělí na osm, vytvoří jeden čtyřstěn směřující nahoru a jeden směřující dolu a vznikne tak hvězda-čtyřstěn, Vejce života, vzniklé z druhé rotace ducha. Každý jednotlivý známý život na Zemi a pravděpodobně i všude jinde, musí projít Vejcem života. Je to jeden z nejdůležitějších momentů ve stvoření těla. Andělé řekli, že těchto osm původních buněk je vzhledem k našemu tělu nesmrtelných. Každá jednotlivá buňka těla umírá v pěti až sedmiletém období a je nahrazena novou, jen těchto osm původních buněk zůstává naživu od početí až do smrti těla.

Lidské tělo je referenční mírou tohoto univerza; absolutně vše ve vesmíru může být změřeno a určeno z našich těl a z energetických polí kolem nich. V lidské struktuře existují určité možnosti, a jakmile je určena velikost jedné části těla, je zároveň dána i velikost části další atd. Poměr fí byl vždy pro zednáře důležitým aspektem; proporce fí se nacházejí i v architektuře japonské pagody, řecký Parthenon ztělesňuje tytéž matematické principy a také Velká pyramida, ač se liší od těchto staveb. Řekové měli dobré vědomosti o poměru fí, tak jako Egypťané a mnoho lidí starých kultur; při vytváření díla užívali současně obě poloviny mozku. Používali levou polovinu mozku, aby všechno měřili a používali také pravou hemisféru mozku a mohli tak vtisknout tváři jakýkoli výraz a vytvořili dle libosti sochu, která něco dělala či držela; kombinovali obě mozkové poloviny. Římané nevěděli o posvátné geometrii nic, a proto římské umění vypadá jako by ho vytvořili amatéři.

Další posvátnou formou je spirála. Žijeme ve spirále naší galaxie, slyšíme, protože malý aparát v našich uších má tvar spirály. Spirály jsou v celé přírodě, najdeme je v parozích zvířat, u slunečnic, v lasturách, piniových šiškách i na mnoha jiných rostlinách. Okolo našeho těla existuje osm spirál s osmi středy kolem středu těla ve stejném vzorci a se stejnými středy jako původních osm buněk. Fibonacci žil o 250 let dříve než da Vinci; byl řeholníkem, často meditoval i při chůzi a všiml si, že se rostliny a květiny sdružují podle čísel. Nakonec sekvence 1,1,2,3,5,8,13 atd. vešla ve známost jako Fibonacciho řada: pokud máte tři čísla posloupnosti, dokážete určit další sečtením dvou členů posloupnosti. Je to velmi specifická sekvence a je klíčová pro život.