Démoni v Nás. I.

 
Tento článek, by mohl mít mnoho různých názvů a docela dlouhou dobu jsem přijímal informace o tom jak jej nakonec nazvat.
Před pár dny pokud by mi někdo sdělil, že zde budu o něčem podobném psát, sdělil bych mu, že ne, že k tomu nemám důvod, aby se zabýval tím, co činní jiní kolem.
A dnes v tuhle chvíli zde jsem a nejsem sám. Přicházím zde, aby se ne ani tak podělil o to s čím jsem se sám setkal a podrobně a naprosto nezkresleně toto vše popsal. Přicházím zde, abych sdělil, bez toho aniž bych chtěl kohokoliv jakkoliv posuzovat či jej špinit o to s čím jsem se osobně v minulých dnech setkal a co jsem si prožil na vlastní kůži.
Jaký postoj kdo z vás k tomu zaujme a zda si z toho vůbec něco sám pro sebe vezme je již na každém z vás.
Pozorně si vše přečtěte, ještě před tím si uvědomte zda jste naladěni na podobný text a vnímejte srdcem. Neposuzujte jen přijímejte věci srdcem tak jak jsou zde předkládány a až na konec po všech těch informacích s kterými se zde seznámíte nechte přes sebe projít tu energií, která vám odpoví na to co je a co není pravda.
Již dříve a to několikráte jsem napsal, že tak jako většina z nás i já se učím. Učím se vědomě a není mým úmyslem kohokoliv soudit, přesto si uvědomuji, že to tak někdy může vypadat. No ve skutečnosti tomu tak opravdu není. Vím jak to uvnitř cítím a vím co a jak bych chtěl napsat, bohužel naše slova jsou tak nedokonalá, že se mnohdy správně neumíme vyjádřit. Pro mne osobně je však důležitý pocit se kterým sem přicházím a jaký mám v době kdy se snažím na něco ukázat a něco sdělit a ten je čistý, láskyplný příjemný a navíc si uvědomuji a vím, že jsem nejen pod ochranou, nýbrž jsem také veden. I toto se však zde těžko vysvětluje.
Jsem si dnes vědom co je to karma, nebo spíše do toho začínám pomalu pronikat a aniž bych zde chtěl opět kohokoliv posuzovat, tak si troufnu tvrdit, že většina nemá ani potuchy co tohle slovo v sobě vše obsahuje a jak se každodenně projevuje. I o tom co to karma vlastně je a jak ji každý den můžeme hodnotit a uvědomit si zda jsme něco málo z ní umazali nebo ne napíšu, nebo spíše zveřejním to co bylo napsáno jinými, protože vymýšlet něco co jiní popsali téměř dokonale je zbytečné.
Věřte nebo ne, vědomě bych tedy dnes neuděl nic co by mne mělo poškodit a tak vím jsem si jist, že ani toto celé povídání, celý tento příběh, který bude na pokračování mne nemůže poškodit a nepoškodí, protože toto vše je a pochází ze světla. Může se zde objevit něco co není plně v souladu, nicméně ta miska vah pro daný den kdy se karma tvoří je na straně dobra, takže v samém důsledku si nic špatného netvořím.
Je tomu pár dní a abych zde jak jsem slíbil zaznamenal vše přesně pak to bylo ve čtvrtek 23.7.
Chystal jsem se spát protože bylo kolem půlnoci a najednou jsem měl potřebu se podívat na nějaké stránky přesně jsem věděl na jaké. To co mne k tomu vedlo nevím přesně, co bylo a jak bylo a uvědomil jsem si to, až v následně, že to nebyla náhoda.
Všechny informace a odkazy na dané stránky stejně tak zdroje ze kterých bylo čerpáno budou uvedeny až v závěru celého příběhu, aby vás jisté maličkosti, ke kterým následně došlo nemohly ovlivnit ve vašem vnímání.
Když jsem vstoupil na dané stránky věděl jsem přesně co mám otevřít, jakou rubriku, vlastně jsem ani snad jinou neviděl.
Rubrika se jmenovala „ Návštěvy jiného druhu“.
Otevřel jsem ji a našel tam jediný příspěvek pod názvem „ Příběh Jitky „.
Pozorně velmi pozorně jsem si jej přečetl, protože toto jsou jaksi témata, která mne z jistého pohledu zajímají.
Článek nebo příběh byl a je samozřejmě velmi zajímavý a zveřejním celé znění níže, takže nemusíte nikde hledat.
Se stejným zájmem jsem si přečetl i odpověď dané osoby, která paní Jitce vlastně odpovídala a která je také majitelkou stránek.
Zde jsem však již narazil a nevěřil vlastním očím co to vlastně čtu za odpověď . Měl jsem pocit jako by se mi to snad zdálo, že toto dokáže jako odbornou pomoc napsat „duchovní učitel“ člověku, který se na něj obrátí o pomoc.
Absolutně jsem nechápal jak toto ještě může zveřejnit pro širokou veřejnost. Doslova mne tato její odpověď nadzvedala na židli a měl chuť na toto ihned reagovat. Neučinil jsem tak, protože jsem si říkal, že to není moje věc, že je každého věcí co si kde kdo píše. Jenže ono to není až tak pravdou, protože pokud budeme všichni takto lhostejní a my jsme, pak se nemůžeme divit, že jsme jako lidstvo jako země tam kde jsme.
Udivuje mne ona naše slepota, přesto že máme oči tak nevidíme. Jsme tak otupělí, že sežereme vše co nám jiní předkládají a vůbec se nezamyslíme o čem ten člověk vlastně mluví, píše a co je nám předkládáno.
Je to ukázkou pak toho jak ne jen nás samotné ovládají démoni uvnitř nás samotných, nýbrž je to také jasná ukázka toho jak my jako konzumenti podobných věcí, které nám jsou předkládání jsme ovládání úplně stejně. A mohlo by se zde pak říci ono přísloví, že vrána k vráně sedá.
Je mi smutno, když vnímám jak se lidé baví jen mezi sebou a jak se zabývají věcmi, kterými se zabývají. To vše dokážu projít to jsem se naučil, pokud však někdo dokáže veřejně šířit podobné příběhy, pak mi to někdy nedá a musím, chci a budu na toto reagovat.
Dále vás nechci dopředu ovlivňovat a předkládám vám zde celý příběh paní Jitky jak byl či je popsán na daných stránkách a stejně tak vám předkládám celou odpověď doporučení „duchovního učitele“. Velmi pozorně si toto vše přečtěte a já se k tomu povídání vrátím a zveřejním následně celou naší emailovou komunikaci k tomu všemu. 
 
NÁVŠTĚVY JINÉHO DRUHU – PŘÍBĚH JITKY
 
Dobrý den,
Milá paní Kytičko, doufám, že vás oslovuji správně, kontakt na vás,  mi dala kamarádka, která je kromě mého přítele Patrika jediná osoba, které jsem se s tímto svěřila. Možná se mým problémem ani nebudete zabývat a hodíte můj email do koše, ale chtěla jsem vyzkoušet všechno, co je možné, abych pochopila, co se vlastně děje, a tak kontaktuji i vás.  Myslet si, že jsem blázen, samozřejmě můžete a já se ani nebudu divit. Zkuste se však na celou věc podívat a zvážit možnosti pravdy. Budu vám opravdu vděčná, když mi alespoň napíšete svůj názor. Předem vám velmi děkuji za váš čas.

Všechno začalo tak zhruba před rokem, kdy jsem se v noci probudila a měla intenzivní pocit, že v pokoji se mnou někdo je. Jakoby prošlo kolem mé postele několik bílošedých postav, připadalo mi to jako kdybych se probudila a nějaký sen neskončil, ale pokračovat dál. Po pár minutách, kdy jsem je pozorovala jsem si uvědomila, že nespím. Všechno se ale ztratilo během pár vteřin a já jsem se šla do kuchyně napít, pak jsem znovu usnula.

Další zkušenost se opakovala asi za tři měsíce.  Opět jsem ve svém pokoji spala sama. Probudila jsem se asi ve tři ráno s divným pocitem. Otevřela jsem oči a vím, že to bude znít divně, ale byla jsem cca metr nad postelí, v prostoru. Opět jsem nejdříve myslela, že je to sen, ale nebyl, byla jsem vzhůru, a opět viděla kolem sebe pohyb nějakých postav. Tentokrát jsem v klidu nezůstala a začala křičet, než do pokoje přiběhla moje matka, s kterou bydlím v domě, byla jsem opět na posteli. Moje matka tuto situaci vyhodnotila jako zlý sen. Neměla jsem sílu jí to vymlouvat. Tak moc jsem si přála, aby to byla pravda.

Od té doby jsem špatně usínala, ale nic zvláštního se nedělo opět několik měsíců. Trvalo to možná půl roku, kdy se celá věc zopakovala. Tentokrát mě probudil křik mého přítele, který se tu noc spal se mnou. Přítel seděl na posteli a křičel / pochopitelně vynechám nadávky, kterými ventiloval svůj strach/. Otevřela jsem oči a nechápala jeho rozčílení. Stále křičel : „Co to je? Co se to děje? „  Nechápala jsem a zeptala se, co ho tak rozrušilo.  Po jeho odpovědi jsem pochopila, že mám nejspíš velký problém„ Byla jsi tak metr a půl nad postelí, hrozně jsem se bál a stáhl tě zpátky.“ Patrik se celý chvěl a tak jsme si šli zakouřit na verandu a do rána už nespali a probírali teorie, co se může dít. Každá noc byla očekáváním, ale opět se asi dva měsíce nic nedělo.

Před 14 dny jsem si šla lehnout, byla jsem sama. Opět mne v noci něco probudilo, jako nějaký pohyb. Otevřela jsem oči, a zjistila, že něco, nebo někdo stojí u mé postele a tahá mi dole přikrývku. Zavřela jsem oči a snažila se nepohnout. Přiznám se, že jsem byla polomrtvá strachem. Cítila jsem velmi zvláštní pocit, Jakobych se nemohla pohnout, mým tělem stoupal pocit omámení, a já cítla, jak stoupám nad postel, jako po nějaké vlně, která mě nadnáší. Kolem mé postele bylo několik postav, které jsem viděla jako v mlze, tak zhruba do pasu. Jasně jsem cítila, jak jedu nahoru, byla jsem v poloze s roztaženýma nohama. A jedna z postav se přiblížila ke mně. Byla jsem tak utlumená, že jsem nebyla schopná pohybu, výkřiku, a vnímala jsem jen pocit, že do mě někdo vniknul, myslím to tak, jako při sexuálním kontaktu. V tu chvíli jsem ztratila vědomí, nebo mé vědomí bylo maximálně utlumeno. Znovu jsem vše začala vnímat až v posteli. Zavolala jsem ihned příteli a vše mu řekla. Okamžitě přijel a přivezl také kameru, kterou nainstaloval tak, aby snímala dění na mé posteli. Druhou noc spal vedle v obývacím pokoji a já nemohla dlouho usnout. Pak jsem opět začala vnímat přítomnost těch postav a opět se dostala do stavu jakéhosi nevědomí. Ráno jsme prohlíželi nahrávku z kamery, ale v určitém momentu, začala kamera zrnit, objevily se takové tmavé pásy a nic kromě silného vrzání mé postele tam nebylo vidět.

Všichni jsme z toho na prášky, a já nevím, co bude, nebo nebude dál. Jsem snad úplný blázen, když toto vnímám? Nebo se děje něco mimo naše chápání a dokáže to vůbec někdo vysvětlit? Dokážete to vy?  Prosím pomozte mi. Ať už s vysvětlením, nebo ochranou, nebo alespoň jedinou větou, která mi objasní, co se vlastně děje.
S nadějí a díkem za váš čas
Jitka Š.
 
paní Kytička odpověděla Jitce, která se na ní obrátila o pomoc takto :
 
Milá Jitko,
Bylo by asi nejjednodušší napsat, zajděte si hned zítra  k psychiatrovi, napíše vám pilulky a vy přestanete blblout, protože toto jsou  typické formy halucinací.  A z čeho je máte?  No to už zjistí právě ten psychiatr, pro něho to jistě nebude problém, spojit vaše prožitky s nějakou příhodnou diagnozou..  Jak jednoduché by to bylo. Vaše situace Jituško, je ale mnohem vážnější a  komplikovanější.

Stala jste se totiž středem zájmu bytostí, které nejsou z této planety a jsou zkrátka od jinud. Vím, jak toto tvrzení zní, vím, co si můžete myslet, ale já trvám na svém a mám pro to dost jasných důvodů. Mohlo by se teď zdát,  a skeptici by to jistě potvrdili, že jsme na psychiatra dozrály obě. Já ale musím s dost značným překvapením konstatovat, že v poslední době mám v poradně těchto případů víc a vím, že se tímto odstartovalo zvláštní období a že se NĚCO DĚJE.

Pokud je žena jinak v naprosté psychické pohodě, nikdy žádné přeludy neviděla, normálně funguje a zčista jasna má noční návštěvy a jsou na to i svědci, kteří určité věci zaznamenali, musíme toto tvrzení brát vážně,protože pokud se toto děje více lidem, a mají stejné zkušenosti, je na místě brát tuto zkušenost jako něco, co se zkrátka v této době děje.  Jituško, kdyby to byly návštěvy duchovních bytostí, ráda bych ti byla nápomocná, ale v tomto případě žádný exorcista ani jiný duchovní specialista nepomůže. Jsou to návštěvy, kterým nelze zabránit ani se nijak jinak osobně chránit.

Mohu zde ale v dalších článcích zveřejnit zkušenosti jiných žen. Poradit v podstatě kromě hlídání jinou osobou a modlitby o ochranu před těmito „ NÁVŠTĚVNÍKY“ není co.  V tomto případě jsou totiž naše možnosti velmi omezené. Tyto bytosti jsou specifické a mají prostředky, proti kterým neexistuje obrana nebo ochranný rituál. Existuje jediná cesta a tou je prosba k andělům ochráncům a Bohu jako nejvyšší autoritě. Zásada číslo jedna -  Nespat sama. Nesmíme za žádných okolností ztratit naději. V každé upřímné modlitbě je přece příslib nové naděje. Přeji ti hodně síly, štěstí a prosím anděly za tvé bezpečí.
S láskou a pozdravem
Jana Kytička
 
Poku jsi člověče dočel až sem a vše jsi pozorně přijal do svého srdce pak se zde v danou chvíli rozloučím. Zamysli se nad příběhem paní Jitky a velmi pozorně se zamysli případně si znovu přečti a vnímej co bylo paní Jitce odpovězeno a zveřejněno. Já se k tomuto vrátím, zde to vůbec nekončí, zde to teprve začíná.

S láskou a v Lásce Kája
27.7.2015