Zeptej se své duše

Pokud se chystáš člověče, zde v dané chvíli strávil kousek svého času, pak tě zde vítám příteli. Přicházím zde, abych se o něco málo podělil s vědomím, že tento čas, který zde já sám trávím a ty také bude pro oba přínosem. Pro mne je přínosem, již z pohledu, že zde mohu takto být a uvědomovat si co mi přichází a pomalu vyťukávat toto sdělení zde do písmenek. Pro tebe pokud zde trávíš svůj čas, věřím že to bude stejným přínosem, protože se minimálně zamyslíš nad sděleným. Věřím a přeji si, aby tě to něčím obohatilo, abys to vše svýma očima jen nepřelétl, nýbrž abys věnoval pak následně čas myšlenkám, které ti nepochybně budou přicházet.

Čteme mnohdy vše co nám přijde pod ruky a stáváme se opravdu doslova jen konzumenty toho co je nám předkládáno a někdy mám pocit, že se nad tím vůbec nepozastavujeme, nehloubáme nad tím co nám tím chtěl pisatel sdělit a tak vlastně jen plýtváme svým časem. Je to pak stejné, jako bychom se  v samém důsledku podívali na zprávy v jakémkoliv médiu či se dívali na kterýkoliv ze stupidních seriálů, které v dané chvíli v naší televizi běží.

Pyšníme se mnohdy tím, že nesledujeme televizi a přitom si neuvědomujeme, že na jiném místě jsem mnohdy propadli jiným stejně povrchním věcem a tím jsou právě ona slova, která jsou nám dokola stále předkládána jen jsou pokaždé jinak přeskládána. Slova jsou však stejná a výsledek také. Stáváme se povrchními konzumenty všeho, co je nám předloženo a slepě věříme, protože tak nás toto sdílení těchto věcí k tomu dovedlo, že v dalším a dalším článku, či na jiných stránkách už naleznu to co hledám a vše se v mém životě změní.

Mohu tě ujistit, že nenajdeš nikde, nikdy nic více než máš v sobě sama a tak vše to hledání a pátrání po něčem zázračném co změní tvůj život je zbytečné a je vlastně flustrující.

Žijeme v dludu, že otroctví bylo zrušeno a neuvědomujeme si, že tak jako vše kolem nás bylo jen zmodernizováno, zdokonaleno. A sami se tak stáváme jen otroky těch, kteří nás vábí spousty stejně se opakujících slov do svých světů a slibují nápravu, očištění a sdělení co náš čeká a co nás nemine a my tomu všemu v naší hluboké naivitě stále jak se zdá více a více věříme.

To co se zde děje a jak to vše začíná vyplouvat pomalu na povrch je ukázkou rozkladu. A pokud bychom chtěli a hledali odpovědi, dostali bychom je, jen my nechceme, protože pokud bychom nad tím vším do hloubky hloubali a filozofovali, pak bychom se dopracovali k závěru, že ano,  toto je takto a toto takto a je to tak možné. Pak bychom se již nemohli chovat, tak jak se chováme a museli bychom náš přístup a postoj pozměnit a tím že bychom pozměnili svůj postoj a přístup tím pak teprve se začne měnit okolí a společnost.

Tak jako jsme se zde před časem setkali s rituálem šesti křížů a nikoho by ani ve snu nenapadlo, že je toto možné, tak se setkáváme s psaným slovem, které v samotném důsledku má pro nás stejný dopad jako již zmíněný rituál šesti kříž. Neuvědomujeme si v naší naivitě, že ona mnohá slova jsou nám předkládána s naprostým záměrem a je pomalé avšak velmi účinné a nebezpečné šíření toho oč se ona druhá strana snaží.

Rozpadly se nám vztahy, rozpadají se nám rodiny. Rozpadá se stát a jak je vidno rozpadá se svět a my si jen můžeme klást otázku, kdo stojí v pozadí. Ne, není to on někdo, ten on má své jméno a za tím on je, Já. každý z nás a to jen proto, že se neumíme probudit dokud se nám před očima nezhroutí něco, na čem nám skutečně záleželo. Dokud se nám nezhroutí ten náš vlastní svět, ve kterém žijeme.

Je až neskutečné čeho jsme schopni a jak se k věcem stavíme a jsme vystaveni všude kolem normám a tomu co je a není normální a tomu co je nebo není standart a podobně.

Dnes jsem čistě náhodou a ty nejsou, že jo, takže jinak měl jsem chvilku a chtěl jsem se odreagovat a nenarazil jsem na jedno video na seznamu a v tom videu se mluvilo zábavnou formou o čůrání v nóbl restauracích na záchodě do pisoáru kde jsou rozkrájené pomeranče a jiné plody naší země, aby tam nezapáchalo. Nevím jak vy, ale já již na takovéto ovoce sám močil.

A byl to zábavný pořad a já si najednou uvědomil a to se navrátím k předešlému snad článku jak budeme kritizovat Putina za to, že ničí potraviny.

A hle podívejme se do našeho zrcadla naší společnosti. My si vážíme práce a plodů naší země tím že čůráme do mušlí na ty pomeranče.

Co člověče to je v pořádku to nám nevadí že nějaký zemědělec zchudlý tam venku zasadil stromy čekal dvacet let, až začnou rodit pak se to přepraví tisíce kilometrů a my zde na to čůráme. Závěr si z toho udělejte sami. O tom jsme psát nechtěl, jenže mi to zde přišlo tak jsem to zde vložil a mohli bychom takto pokračovat, necháme to však na jindy.

A přece ještě něco, protože vše souvisí se vším. Nakonec jsme schopni toto nalézt a setkat se s mnohým podobným u těch, kteří jsou schopni se prezentovat a na své stránky napsat „sloužím Bohu“ možná slouží tito „lidé“ Bohu avšak zjevně zcela jinému než JÁ.

Nakonec z toho všeho uděláme zábavný pořad ve smyslu, jaké máme na vše normy, že hailovat nemůžeme, ale chcát na pomeranče za které dostal farmář tam někde daleko tolik, že děti hladoví můžeme. Smutné že.

Malinko jsem však opravdu odbočil, protože jsem chtěl psát o tom, že včerejší den byl pro mne zvláštní. Byl to první den, kdy jsem pocítil nějaký smutek v sobě od doby, kdy odešla míla a pobolívala mne hlava. Trvalo to několik hodin, než jsem se z toho dostal a věděl jsem z čeho to je a z čeho toto vše pramení. V posledních dnech všude kde se podívám, opět vnímám jen články a knihy o vztazích. Dokonce mi to někteří přeposílají emailem, abych se podíval, zda stránky nebo osobu znám a pokud ne tak mne to třeba může zaujmout. Nikdy to nejsou náhody je to jako když mi sama Míla jednoho dne poslala nahrávku a byl z toho rituál šesti křížů.

Samozřejmě že se na věci mnohdy podívám a projdu si je, pokud mne k tomu něco vnitřně vede a v danou chvíli mne k tomu vedlo a ten pocit, že není něco v pořádku moc dobře znám. Tak jsem se začetl a nestačil jsem se divit. Následně jsem toho nechal, jenže jsem si již plně uvědomoval, jak se změnil můj stav. Když jsem chtěl vypnout počítač tak mne to přivedlo ještě k jiným stránkám a to mi spadla brada, když jsem si jen přečetl článek pod názvem „čekání na toho pravého“.  Říkám si že něco je špatně buďto tito lidé, kteří prohlašují o sobě, že slouží Bohu jsou napojeni ani neví na koho a nebo já sám jsem obalen entitami od hora až dolů. A na toto hledám odpovědi stále. Mohu věřit a věřím a dokonce o tom ani nepochybuji až tedy na malé vyjímky kdy narazíte opravdu už na takové věci kde si říkáte, že přece tito lidé musí být napojeni na světlo není možné, aby byli v postavení ve kterém jsou, byli znalí a známi a nebyli vedeni světlem.

No bohužel může tomu tak být a věřte že pak s tím někdy zápasíte když je člověk sám, jak to vlastně je a žádné potvrzení z hora vám nechce přijít alespoň ne takové to hmatatelné. A přitom ani to není pravdou protože chodí každý jeden den, jen je člověk a to i já beru jako samozřejmost jako řekněme náhodu a sám si také nechci někdy připustit že to není náhoda, nýbrž je to potvrzení z hora.

Opět zde musím zmínit Mílu, protože tam jsme to měli rozděleno a dohromady nebylo nic, co bychom neuměli vyřešit a pokud byl někdo v dané chvíli na tom blběji tak jej ten druhý podržel. Neměl jsem schopnosti a nemám některé, které měla  ona a mnoho věcí, které ona viděla jsem já neviděl nebo vnímal jinak. A v podstatě vím proč tomu tak u mne v dané chvíli je. Je to záměr protože ten jemnohmotný neviditelný svět je o víře. Ta se však nedá koupit a já se mám dostat do takové pozice a víry, že nebudu pochybovat, takže i toto vše jsou pro mne samotného zkoušky. No přesto někdy člověk zapochybuje a je to však přirozené.

Je hromady a opravdu hromady jaksi esoterické literatury jak jsem zjistil, protože jsem to hledal a nestačil jsem se divit, kolik ji je, která se zabývá takzvanými karmickými vztahy, duchovními partnery a ještě navíc nějakými dvoupaprsky a podobně.

A málo to, tak se stále dokola zde šíří další a další články tohoto druhu, které nakonec nejsou ničím jiným než jen jinak poskládanými slovy. Výsledek je však stejný. Nechci napsat velké tak použiji ten správnější výraz, obrovské procento těchto textů jsou jen právě ona hezká a slaďoučká slova, která se skutečně hezky čtou a my padáme na prdel, jak jsou ty bytosti moudré a jak  nám to hezky umí podat. Věříme každému blábolu, který se takto šíří a nevnímáme již to, že v těchto sladkých slovech je ukrytý právě ten jed. Ona nepravda a lži. Věci, které nás mají právě v našich vztazích rozdělovat, přinášet do nic nesváry a hádky. Je to v oněch sladkých slovech, která i já sám uznávám se opravdu hezky čtou. Obrovské množství těchto textů nemá se světlem naprosto nic společného a nepochází ze světla a je to záměr je zde šířit. Spousty těch, kdo se zabývají „duchovnem“ se zaprodalo a jsou ovládání naprosto někým jiným. Bahno, samé bahno, které je voňavé a začne zapáchat až když sundáme ty růžové brýle a probudíme se. Člověče probuď se.

Ano na chvíli pak zapochybuji a myslím si, že jsem to nakonec já sám kdo je na opačné straně a každý se tam může občas dostat. Je velmi jednoduché těmto jejich lákadlům podlehnout a opět by o tom mohla sama Míla vyprávět, jak toto dělají a mrzí mne, že k těmto článkům jsme se nedostali, protože toto by bylo pro mnohé z nás obohacující a navíc jsou to příběhy a skutečnosti, které jsou prožity a ne smyšlené a proto se divím, že nepíšeme o sobě o svých prožitcích, které máme a vymýšlíme se bludy a nesmyslu, ve víře, že toto nás dostane na výsluní a přitáhne nám ovečka tak jako farářům do kostela. Jenže tak jako faráři ve většině jsou od světla a Boha na hony vzdáleni tak ani my mnohdy nemáme s tím světlem nic společného a není tak těžké to poznat kdo je kdo. Stačí sledovat a on se každý projeví. Není to složité jen musíme naslouchat srdcem nebýt slepí a připustit si, žít v tom, že věci mohou a jsou jinak než se zdají.

Dal jsem se dohromady a uvědomil si pravdu, kterou někdy nechci přijat a tak mi přišlo, že i s tímto se přece dá a musí dát něco dělat. A dá se dělat a dokonce je to velmi, velmi jednoduché pro každého z vás, kdo chce jít dále cestou světla a kdo si chce občas něco ověřit zjistit či vyzkoušet.

Můžeme se zeptat naší vlastní duše a zvládne to naprosto každý během deseti minut, pokud si chce ověřit, zda tato nebo tato bytost  je či není napojena na světlo.

Ano píšu, nebo mám na mysli obyčejné kyvadlo jen s několika málo rozdíly. Nemusíte opět utrácet až tisíce za nějaké kurzy, které vám nic nedají, protože je to o víře a ta je o praxi. Dokonce si nemusíte kupovat ani kyvadlo pokud se tím nebudete dále v čase zabývat hlouběji a budete se spoléhat na svůj naváděcí systém a to je to nejsprávnější. Jenže někdy se ona znalost a jednoduchost hodí.

Záměrně jsem zde napsal, že si můžete ověřit bytosti a ne stránky, které navštěvujete protože pokud se zeptáte zda jsou pro vás stránky vhodné je to zavádějící otázka, protože každý text byť ten který pochází z jiných zdrojů, než ze světla samotného může být vhodný, abyste se učili.

Proto se musíte zeptat zda bytost, které stránky patří, je napojena na světlo. Nebo se můžete zeptat, zda tento článek ( konkrétní )  pochází ze světla. Jenže i toto je vám k ničemu, protože vás má zajímat, především, zda daná bytost je napojena na světlo, protože pokud není pak žádné z článků nejsou čisté a stránky, které daná bytost vlastní se jen hemží podobným, protože zde platí  pak jeden ze zákonů vesmíru a to, že podobné se bude přitahovat. Takže pokud majitel stránek není čistý, nemám je ani otevírat.

Na konci pod článkem tedy najdete naprosto jednoduchý způsob,kterým si věci někdy můžete pro sebe sama ověřit, aby jste věděli jak to je. A samozřejmě spolehlivost a výsledek závisí na mnoha věcech, jako u všeho. Základem zde je ovšem víra. Víra k sobě sama a ta se naopak následně i tím, že budu zkoušet zvětšuje. Je potřeba při odpovědích poslouchat své nitro jenže to je mimo jiné ona praxe, protože kyvadlo vám řekne ano nebo ne, pokud se budete ptát duše, ale uslyšíte, když budete trénovat a mnozí i bez toho doplňující věty slova myšlenky. Budete mít pocity a tím vším k vám v dané chvíli promlouvá vaše Duše nikdo jiný, tomu věřte a zase je to o víře.

Nebudete se ptát nikoho nahoře, žádných bytostí, žádných andělů ani archandělů, nýbrž své vlastní duše a tak snižujete pravděpodobnost toho, že vám bude odpovídat někdo jiný a odpovědi budou zavádějící, budete mít a máte v té chvíli daleko větší jistotu na koho jste napojeni a kdo s vámi mluví. A své duši můžete věřit a slovo věřit, bych nezaměnil za věřte, duvěřujte.

Okamžitě tomu můžete věřit na devadesát procent a zbytek je o jiných věcech, přesto je to mnohonásobně, přesnější a lepší zjištění něž když si necháte vyložit karty od někoho o kom nemáte ani ponětí na koho je napojen a odkud vám informace přicházejí. Věřte nebo ne ale více jak devadesát procent kartářů není čistých mají kolem sebe duše, mají na sobě entity, nebo jsou napojeni na démony protože s nimi vědomě udělali dohodu. Kyvadlo takto v této podobě a formě ve vašich vlastních rukách je to nejpřesnější a nejdůvěryhodnější pro vás samotné. Tomu věřte.

Co se týká kyvadla jako takového dávám zde tento malá příspěvek a vlastně celý tento článek jen proto takto „narychlo“ abyste si věci vy sami mohli prověřovat vznikl.

 Osobně si dávám závazek že založím pro práci s kyvadlem samostatnou rubriku. Stejně tak založím rubriku na vztahy, protože se mne stále na to někdo ptá, zda také o vztazích něco nenapíšu a trochu přispěji jinými pohledy. Obě tyto rubriky založím až přijde čas.

Vážení a milí sdělil jsem zde to podstatné co mne dnes k vám, k sobě zde přivedlo a nepochybuji, že mnohé to může obohatit a některé probudit z jejich slepoty a spánku. I kdyby to byla jen jedna jediná bytost, která si to přečte a zamyslí se nad tím, pak mi to stálo za to.

Mějte krásné nadcházejí dny.

S Láskou a v Lásce Kája

20.8.2015