Život na vesnici

Už dávno jsem měl v úmyslu založit tuhle rubriku a prezentovat zde náš osobní život se vším co se nám do našich životů dostává s čím se setkáváme a podobně. Chtěl jsem zde tuhle rubriku vytvořit nejen pro sebe, ale zpětně i jako jakousi kroniku toho všeho dění pro děti, které zde jsou naší součástí a které dnes mnoho věcí nemůžou ze svého pohledu pochopit a nedokážou se ve všem mnohdy orientovat tak jako my dospělí.

 Chtěl jsem založit tuhle rubriku, aby si jednou při pohledu zpět měli možnost uvědomit jak to vše bylo a sami si pak ze svého pohledu uvědomit mnohé z toho co jim dnes nejde vysvětlit. Tahle rubrika měla být již dávno o povídání jak to chodí na vesnici s čím se zde běžně setkáváme a podobně.

Založena však nikdy doposud nebyla a to i přesto, že jsem se s touto myšlenkou mnohdy zabýval a nebyla to ani tak otázka času jako spíše do toho vstupovali jiné věci.

 Těmi jinými věcmi byl především rozum, který mne svazoval a ovlivňoval. Vedl jsem věčný boj mezi tím, co nás ovládá z hlavy a tím co nosíme v srdci. Srdce a tedy jakýsi vnitřní naváděcí systém chtěl, aby se tak stalo, ale rozum měl neustále mnoho argumentů proto, proč to nedělat.

 Dokola jsem řešil otázku toho, že pokud něco podobného zde zavedu, pak budu psát nejen o sobě, ale také o Radce dětech a těch nebližších se kterými se setkáváme. O rodičích a mnohdy také o sousedech ( sourozencích) se kterými se setkáváme či bychom se setkávat měli, protože to je, či měla by to být z pohledu rozumu rodina.

Věděl jsem že o tom všem bych však psát nemohl či neměl, protože by se na světlo světla dostávali věci, které vlastně všichni držíme pod pokličkou a nezveřejňujeme je a to z mnoha důvodů. Převyšujeme náš rozum nad srdcem a namísto toho, abychom se na základě sdělování si věci a ukázkami toho co a jak je a co a jak by mohlo či mělo být učili z chyb druhých, tak jsme se nechali zakuklit do svých materiálních fyzických těl a jako jedinci, rodina společnost jsme se díky tomu všemu dostali tam kde jsme.

 Uvědomoval jsem si však, že pokud nebudu o tom všem psát co je součástí mého života a co mne ovlivňuje na mé cestě a budu mlčet pak především děti, které jsou naší součástí a neumí se ve věcech orientovat a jsou lehce manipulovatelné, se ani dnes ani nikdy jindy nebudou k věcem umět postavit jinak než právě tak jak je opět my sami podle špatných vzorců které byly předány nám ať už společností nebo rodiči vedeme.

Chtěl jsem psát o věcích zde na vesnici o běžném našim životě, aby nejen naše děti, ale jiní zde příchozí se mohli zamyslet nad mnohým a přesto že jsem nepochyboval, že tohle by bylo správné, byl to rozum se kterým jsem stále sám bojoval. Byl to rozum, který říkal, že okolí nepochopí, že na Radku se může změnit pohled a bude považována za divnou a podobně.

 Nezaložil jsem doposud podobnou rubriku protože jsem věděl že mnohé by bylo o jejich rodičích a našich sousedech v podobě její sestry a jejího manžela. Mnoho z toho co zde prožíváme v obklopení právě těmito lidmi, kteří jsou jaksi naší součástí, by bylo zde napsáno a to vše by mohlo vrhat pozměněné světlo právě na Radku.

Byl to tedy jen a jen rozum, ohled na ty kolem sebe a můj osobní přístup k těmto lidem kolem, abych něco podobného zde nezaložil. Ano mohl bych psát v podobné rubrice jen o pěstování zeleniny a pracích jiných, které zde vykonáváme, ale to bych musel vědomě pak lhát sám sobě a být neupřímný k sobě sama, protože vždy i do těchto podobných věcí nějakým způsobem zasahují právě ti nejbližší, kteří byli či jsou stále ještě naší součástí.

Věci se však v průběhu roku 2016 pozměnili a zvláště mnohé se objevilo a vyplavalo již zcela neskrytě na povrch na konci roku.

Lidé kolem sundali své masky a projevili svou pravou tvář. Ukázali, jak dokonalými jsou herci, jak dokážou během zlomku vteřiny měnit své herecké vystupování. Prokázali, jak dokážou odsuzovat, posuzovat, nenávidět a kdyby jim to bylo umožněno tak i zabít. 

Díky tomu všemu a díky tomu že jsem toho byl a jsem stále součástí, jsem v průběhu roku došel do bodu, kdy jsem pochopil. Pochopil jsem, že vše kolem nás se má jinak a že jsem připraven, tuhle rubriku založit bez toho aniž bych se nechal řídit rozumem a vyčítal si věci ve smyslu jak se na to ten či onen bude dívat, jak mne či kohokoliv kolem mne bude posuzovat či na mne nahlížet.

 Přišel jsem zde na tento svět sám za sebe a sám za sebe také odejdu. Přišel jsem zde, abych rozvíjel svou duši, ne rozum. Přišel jsem zde, abych nepotlačoval duši, protože pak se nemůže rozvíjet. Přišel jsem zde sloužit Bohu, protože z toho jediného všichni a všechno pochází. Prošel jsem si mnohým v tomto životě a nic z toho nebyla náhoda a tak také ne náhodou jsem se objevil zde a vedle mne Radka a všichni ostatní. Všichni zde mi vstoupili do života, abych se rozvíjel a učil se. A věřte tomu že jsem byl docela pozorným a pilným žákem v tomto roce a tak jsem se nejen mnohé pochopil, přijal a zpracoval, ale i věcem porozuměl.

Díky Radce jsem našel mnohé a je to ojedinělá bytost, která má srdce na tom správném místě. Vše co zde bude v této rubrice napsáno a je jedno čeho a koho se to bude týkat je můj pohled na věc, moje prožitky a vnímání a tak to tak prosím berte. Zakládám tedy tuhle rubriku zde protože sám jsem do toho bodu dozrál a chci se dále učit a rozvíjet.

Pocházím z Boha a jsem jeho součástí a než jsem vstoupil zde na tuhle zem s jasným plánem cílem a záměrem jsem dal slib. A ten slib hodlám dodržet. Mimo jiné jsem slíbil, že budu sloužit Bohu a jen Bohu a to také mimo jiné znamená, že tam kde je pácháno zlo je potřeba zasáhnout. To že tak mnozí neděláme je součástí naší svobodné vůle, nemusíme na zlo a jiné věci ani ukazovat ani do nich zasahovat, ale následky si poneseme každý sám za sebe, protože jsme zde každý sám za sebe přišli.

Více o jednotlivých věcech, prožitcích  a odhaleních kdo vlastně jsme až v samotných článcích.