Děkuji Bohu a sám sobě

Datum: 06.01.2017 | Vložil: Pavel

Možná někomu může připadat troufalé děkovat i sám sobě, ale ono to tak je. Tak jako miluji Boha, pokud chci postoupit, musím milovat i sám sebe neboť jsem projevením Boha zde na Zemi. Ano děkuji Bohu, že jsem mohl projít vším v uplynulém roce co mne potkalo. Více jsem pochopil podstatu bytí zde v tomto životě a čím dramatičtější byly okolnosti, za kterých se vše dělo, tím bohatší byla pro mne zkušenost, která mne posunula o kousek dál. Děkuji Bohu, že jsem měl tu možnost poznat osobně Káju i Radku. Děkuji jim oběma za to že jsou tady a teď a že jsou takoví, jací jsou. Děkuji, že existuje čistota a láska v podobě těchto dvou úžasných bytostí, které mi vnesly do života přesvědčení, že jak žiji je správná volba. Děkuji sobě za setrvání na nastoupené cestě bez něhož by nebylo všeho toho a nebyl bych tam kde jsem dnes. Náš život zde je cesta, cesta do schodů a každý schod představuje krok k Bohu. Každý stupeň je obtížnější neboť cesta k dokonalosti ani nemůže být jednoduchá. Pokud by byla, dávno bychom byli již jinde. A jednoduchá není proto, že my lidé si ji, způsobem života v zavedených vzorcích a pod nadvládou konzumního bytí a rozumovým přístupem sami děláme těžší. Tolik příležitostí již lidstvo mělo se změnit v historii dávné i nedávno minulé a vždy se jen dál a dál utápělo v bahně. Bylo to z neochoty změny v nás, v jednotlivých lidičkách neboť možnost změny je jen v nás samých. Dokud se nezměníme my sami, nezmění se nic na tomto světě. Nepřijdou andělé a nenastolí za nás Boží království zde na Zemi. Pro koho by to ostatně dělali, pro stádo nevěřících, ve kterém vládne jen strach a nevědomí? Necháme mocné ovládat tento svět dle jejich obrazu a raději se necháme vláčet. A tvrdíme, že s tím stejně nemůžeme nic dělat. Pouhý zhoubný alibismus a strach. Bojíme se toho, co by tomu řekli lidi, bojíme se o věci, bojíme se o sebe a o své blízké, bojíme se, co bude zítra, bojíme se nemoci a smrti. Stále se jen bojíme a proto jsme tak snadno ovladatelní. Pojďme se přestat bát, pojďme žít daným přítomným okamžikem a měňme sami sebe. Vše můžeme delegovat, nechat za sebe udělat někoho jiného, ale to nejtěžší musíme my sami. Jsme zvyklí hledat důvody proč to nejde. Cesta změny začíná tím, že začneme hledat způsoby, jak to jde.
Kájo, děkuji ti za prostor zde a za to, že píšeš.
S láskou Pavel

Přidat nový příspěvek