Dobrý večer Kájo, zdá se, že krize je zažehnána, psychicky jsem na tom
podstatně líp, fyzicky pořád dost unavená a hlavně ospalá. Všechno má
svůj smysl i ty krize. Víte já už hodně let nerozděluji dny na dobré a špatné, ale na dobré a výživné. Ty druhé nemám ráda, nesnáším je, ale
až pochopím proč, tak jsem vděčná. Ono to není se mnou jednoduché, i když se snažím naslouchat srdcem, stejně tam nakonec nacpu tu svoji hlavu, takže musí přijít krize, abych si uvědomila, co je třeba. A že toho v těch posledních dnech bylo!
Děkuji, Kájo. S vděčností Jarka