Drahá Maruško
Od tebe to jsou opravdu milá a upřímná slova, takže nezbývá než poděkovat. Vzpomínáme na tebe a ne jinak tomu bylo 11 kdy jsi měla narozeniny. Jen my to vše vnímáme trochu jinak takže ani přání od nás k tomuto dni nepřiletělo. Víš každý by si to měl uvědomit, že nezná dne ani hodiny, kdy naposledy vydechne a podle toho by se měl chovat. Tím chci mimo jiné říci, že svátek ten máme každý večer když uleháme do postele a narozeniny slavíme každé ráno, když se nově nadechneme. A vánoce tak ty máme pak vždy celá den. Nám zde nemusí kalendář říkat co kdy a jak máme slavit. A dovolím si ještě pár slov k tomu co jsi napsala. Víš píšeme a věnujeme se zde Borotínu a má to mnoho důvodů, ale to vše o čem se píše se týká každého jednoho území kdekoliv, takže si z toho každý může něco vzít. Z našich úst to není kritika ani zloba k někomu či na někoho. Jen věci musíme bát schopni pojmenovat jinak se nezmění. To co v dané chvíli děláme je jen dalším duchovním krokem je to duchovní cesta v jiném levlu řekněme. Vím že to většina nechápe a dlouho tomu tak bude, ale někde se začít musí a vždy se musí také najít někdo kdo začne a vloží do toho svou energií. Ano jistě mohl by jí dát jinde, ale ony negativní emoce které způsobuje dění kolem že se věci nemění se pak v tobě usazují a způsobují nejen podráždění ale nakonec vždy vyústí v nemoc a já osobně nemám v úmyslu být nemocný jen proto, že lidé kolem chtějí být hluší a slepí. Osobně jsem si také vědom toho že věci změní ale kdy tomu tak bude již nebude záležet zde na nás. Nemůžeš nikoho změnit to nejde a již to mám léty vyzkoušeny. Změnit můžeme jen sebe a jít cestou kudy nás to vede. Můžeme však na ty kolem působit předložit jim informace a ukázat že se můžou a měli by na věci nahlížet jinak. A zda to takto nakonec jednoho dne udělají je jen a jen na nich. Samotným nám to z jedné strany přináší daleko větší klid uvnitř sebe sama a jsme si ještě vzájemně blíže, ale z jiného pohledu to přináší jen komplikace, protože přece ti divní a ti co závidí tak to jsme my v očích mnohých. Tohle vše nám už ale dnes nevadí svou trnitou cestu i zde v Borotíně jsme si prošli a není již nic co by nás zastavilo. Odpor druhých a jejich negativní energie ať již se projevuje jakkoliv nás nakonec jen posiluje, ukazuje a dokazuje nám, že jdeme správnou cestou. Maruško závěrem ti přeji a nejen tobě, ale všem těm kdo mají srdce na svém místě jen to co přeji sám sobě, protože jsem „sobec“ a sobě přeji jen to nejlepší.
S Láskou a v Lásce Kája