Cesta srdce

Po týdnu jsem se vrátil opět domů a byl to pro mne docela dlouhý týden, protože jsem „musel“ být v práci i v sobotu, kdy mnozí již mohli prožívat svůj osobní víkend a volno.

Slovo musel, jsem po malém zaváhání přece jen dal do uvozovek, protože si jsem vědom, že pokud bych sám nechtěl, věci by mohly být přece jen trošku jinak. Jen následky svého rozhodnutí bych si opět musel nést sám a tak jsem zvolil pro danou chvíli menší „zlo“ ve víře, že již brzy budu moci se opět plně věnovat tomu co miluji a tím je opravdu dnes jakýsi osobní růst a sebepoznávání.

Už nemám potřebu jako dříve před lety někomu (komukoliv) v tomto světě cokoliv dokazovat a chci se věnovat skutečně v maximální míře jen tomu co miluji a co vychází a pochází ze srdce a nikoliv rozumu.

Když jsem se navrátil domů, čekalo mne zde velmi milé překvapení v podobě jednoho psaní a já váhal docela dlouho jak s těmi písmenky naložit a co z toho zveřejnit a co jakýmsi způsobem před „světem“ ukrýt a ponechat si jen jako svůj osobní uzavřený svět do kterého nikomu nic není.

Přišel mi email, který jsem mohl zveřejnit v podobě zveřejnění ve formě článku od vás. Mohl jsem jej také zveřejnit v příspěvkách od vás pod některou vhodnou rubrikou. Zamýšlel jsem se nad tím jak s tím vším naložit, protože mi také přišly emailem jiné články, které ve mně vyvolaly jiné pocity a zvažoval jsem velmi dlouho zda je všechny nespojit jaksi dohromady a nevložit zde pro porovnání toho jak věci mohou také jinak a nechat jen na vás samotných k čemu se přikloníte a jaký závěr či obohacení to komukoliv z vás přinese.

Nakonec jsem se rozhodl úplně jinak, protože řádky, které mi přišly plně zapadají do nově založené rubriky „ Vztahy – Láska – Energie“.

Nemám v úmyslu cokoliv popírat a zvláště ne věci, které jsou pro mne osobně velmi příjemné, milé a hladivé. Věci, které vycházejí ze srdce a které nejen také ve svém srdci prožívám ale, které mne také nesmírně obohacují a stále mne vedou výš a výš.

Zveřejňuji tedy níže jeden ze svých osobních emailů, který jsem obdržel od ženy, kterou skutečně miluji. Miluji ji tak jako nikdy nikoho před tím a se kterou prožívám něco co jsem doposud také nikdy nepoznal.

Nejde o příběh, nebo článek, který napsala a poslala mi, abych si s ním mohl udělat co chci, jde pro mne o oslova, která byla psána pro mne jako doprovod k danému článku.

Cituji:

6. 10. 2015

Miláčku, chci tě tu pozdravit a na chviličku se touto cestou s tebou potěšit a podělit o vše co vnímám. Každý den si uvědomuji, že je vše úplně jiné a každou chviličku se vše mění, nebo se měním já. Cítím a prožívám vše jinak a nově a je to pro mne moc příjemné zjištění i vnímání. Mohlo by se to zdát neuvěřitelné, ale s každou minutou, kdy na tebe jen pomyslím, tě miluji stále víc a víc  S touto stoupající tendencí to snad ani nebudu umět časem popsat a vyjádřit  Jsi mou obrovskou inspirací a pak mi přicházejí různé myšlenky, jako např. dnes. Na chvíli jsem se zastavila od práce a přišlo mi to, co máš níže. Psala jsem a psala. Vylezlo z toho cosi jako článek či možný příspěvek budeš-li chtít  A posílám to hned a neupravené, aby do toho nemohl náhodou zítra nebo jindy v stoupit rozum a upravovat či měnit... znáš to  Hodně se vedle tebe učím a neumím ani vypovědět, jak moc jsem ráda, že jsi a jako moc tě miluji. Miluji každý tvůj pohled, každý úsměv, každý pohyb, doteky a vůbec vše co souvisí s tebou a to kým jsi. Milji tě! 

Cesta srdce

Mé zastavení se nad prožitky a vnímáním posledních dnů mne přivedlo k myšlence, že když se kolem sebe rozhlédnu, stále více a jasně vidím, jak málo z nás se dokáže na chvíli zastavit nebo alespoň zpomalit v dnešní "uspěchané" době, jak málo z nás je schopno si přiznat, že jsme v jistém smyslu přece jen pánem svého času a nemusíme se nechat nikým a ničím nutit a tlačit, přesvědčovat či dokonce se  nechat omezovat ve svém životě. Přesto se většina z nás stále omlouvá tím, že nemáme čas, musíme to či ono a vůbec se ani na chviličku nezamyslíme nad tím, jestli to tak skutečně je. Proč to musíme, proč to děláme, proč vlastně někam spěcháme? Vůbec se nad tím nezamýšlíme a jen jdeme s davem, protože to z nějakého nám vnuceného důvodu považujeme za správné a normální, běžné. Každým dnem si toto naše žití uvědomuji a jsem nesmírně ráda, že se mi daří si toto alespoň uvědomovat a vlastně již skutečně vědomě odbourávat ve svém životě. Teprve ve chvíli, když jsem se začala zamýšlet nad otázkou smyslu života zde, v tomto prostředí, v této době, začala jsem si uvědomovat, že není vše tak, jak je nám předkládáno, jak nám bylo vštěpováno již od samého narození doma i v různých vzdělávacích institucích, jak nám bylo předkládáno blízkými či přáteli nebo těmi, koho jsme považovali za autority a vzhlíželi k nim. Jak jednoduché a pohodlné bylo poslouchat to, co říká někdo jiný, přijímat jeho myšlenku a názory a ztotožnit se s nimi. Uvědomuji si, že nás nikdo neučil hledat odpovědi sama v sobě, ptát se svého srdce. Vše bylo a stále je předkládáno tak, že to již někdo jiný vymyslel, rozhodl a není třeba se zamýšlet nad tím jak a proč a jestli to je či není správné, stačí se s tím smířit a přijmout to. Přesně tak již dávno působí na nás lidi všechny vymoženosti rádoby moderní doby, ať už od všech druhů médií přes literaturu a moderní časopisy, skrze které nám jsou předkládány názory a myšlenky druhých. A tyto jsou zde zcela ve všech směrech, od politiky, přes sport či zdravý životní styl a mnoho z nás stále rádo a ochotně věří tomu, že právě toto je naše cesta a právě to je pro nás to nejdůležitější a potřebné a ochotně utrácíme svůj čas i peníze za to, co ve skutečnosti vůbec, ale vůbec nepotřebujeme. To bychom se ale museli nad sebou trochu zamyslet a zeptat se sebe v hloubi duše, jestli toto či ono opravdu potřebujeme či chceme. Někdo nebo něco ovšem zjevně nechce, abychom byli sami sebou a začali cítit srdcem, rozum lze přece jen snáze oklamat a přimět nás k tomu, že úchvatný závěr vlastně pramení z nás, my jsme tvůrcem oné myšlenky, která nás vede k jakémusi pocitu úspěchu. Nevím kolik z čtenářů bude těmto mým úvahám rozumět, ani já jsem dříve nebyla jiná. Přesto jsem ráda, že se mi každým dnem daří vědomě se dívat kolem sebe jinýma očima a to skrze srdce. Již před mnoha léty jsem pochopila a poznala, že vše co pramení z rozumu, přivodí jen velmi krátkodobý pocit štěstí a ve výsledku člověka jen táhne dolů. Až když jsem se rozhodla pro cestu srdce, mohla jsem začít stoupat výš. Není to vždy úplně lehká cesta, ale odměna za každý krůček vždy stojí zato. Přála bych Vám všem, abyste se alespoň na chvíli vydali cestou srdce, pocítili ten rozdíl a věřte, že nikdo už nebudete chtít jinak.

S hlubokou Láskou v srdci ke všemu a všem Radka

Možná si někdo z vás položí otázku, proč jsem zveřejnil i  doprovodný text, který byl určen jen mně osobně. Jak již bylo uvedeno v samém úvodu, velmi dlouho jsem váhal jak s tímto textem „Cesta srdce“ naložit. Pokud bych zde nezveřejnil i onen úvodní text, který byl z jistého pohledu jen pro mne osobně, nemohl bych se v danou chvíli k mnohému vyjádřit a stejně tak bych v krátké budoucnosti nemohl mnohé sdělit, pokud bych nějakým způsobem nesdělil, že do mého života vstoupila Láska. Láska jiného druhu, než který jsem kdy prožil a zažil. Láska doposud pro mne samotného nepoznaná. Láska, kdy jsem si uvědomil při našel prvním setkání, že prožívám něco zcela odlišného než kdykoliv před tím. Tím nechci říci ,že jsem před tím neprožíval lásku a nebo příjemné okamžiky s jinými bytostmi, které mi kdy vstoupily do života a staly se tak na chvíli mou součástí. Každý vztah mi něco dal a jsem vděčný za každý jeden z nich. Jen jsem se dostal do bodu a prožil jsem něco a prožívám to každým jedním dnem, kdy si uvědomuji, že toto vše je něco zcela jiného a pochopil jsem a poznal jsem co to je „ cesta srdcem“.

K lásce nebo spíše k onomu slovu se již vyjádřili mnozí a skutečně je na tohle téma mnoho různé literatury, jen žádná z nich se z mého pohledu, který nyní mám, nikdy nepřiblížila tomu co slovo Láska skutečně je a co to toto slovo v samém důsledku znamená.

Mnohokrát jsem se snažil ze všech sil tohle co vnímám, prožívám a uvědomuji si popsat samotné Radce a stejně tak ona mně. Vždy jsem se nakonec shodli na tom, že toto při slovech, která dnes máme k dispozici v podstatě popsat ani nejde a to co kdo o tom napíše a nebo popíše je jen malinkým stínem toho co slovo Láska skutečně znamená. Lépe a vystižněji sděleno co znamená žít z pohledu srdce a ze srdce.

Pokud bych sám toto neprožil je velmi pravděpodobné, že bych si sám ani nikdy neuměl plně uvědomit co říká ten, kdo píše a popisuje co to je prožívat věci srdcem a žít ze samotného středu srdce.

Zveřejnil jsem zde tedy celý text jak článeček, který byl napsán a ke kterému jsem dostal souhlas, abych si s ním dělal cokoliv, tak úvodní povídání, city a myšlenky, které byly jen pro mé oči. Zveřejnil jsem to jen proto, abych na tomto základě mohl zcela jasně ukázat, že žít a prožívat věci srdcem a ze srdce je možné. Zveřejnil jsem to také proto, abych vám ukázal nebo nějak sdělil, že toto je možné a že toto může prožívat a žít kdokoliv z vás. Zveřejnil jsem to, abych vás nějak možná motivoval a sám si u toho uvědomoval, že tohle je pro mne dnes cesta, se které nechci nikdy sejít.

Plně si uvědomuji a nepochybně o tom něco napíšu v čase a podělím se, že tohle není cesta jednoduchá a není bez překážek. Naopak tohle je z jistého pohledu ta nejtěžší a nejsložitější cesta na kterou se kdo může vydat, žít a prožívat svůj život ze srdce a v lásce.

Jistě se dostaneme k tomu, že ONI ti na druhé straně a dnes v tuhle chvíli je ještě nechci jmenovat si nepřejí, abych já nebo kdokoliv z vás šel skutečnou cestou lásky a žil ze samotného středu svého srdce. Vždy se budou snažit kohokoliv z této cesty, pokud jste se jí vydali svést a udělají cokoliv, aby narušili tento váš stav a dostali vás zpět na cestu poslušnosti, kde jste byli. Na cestu „musu“ otroctví nesvobody a všeho jen ne lásky.

Pochopil jsem, že věci, které nás učili jsou skutečně jinak. Pochopil jsem a začínám si uvědomovat, že není zájmem žádné skupiny, která má moc, aby věci byly jinak. Zjišťuji, že ani bible neříká celou pravdu a manipuluje s námi a je to docela pochopitelné, když si uvědomíme kdo ji vlastně řídí a rozhoduje či rozhodoval o tom co nám budu a nebo nebude předloženo. Věci nemohou být a nejsou mnohdy tak jak je nám předkládáno a je jedno zda nám to předkládá stát či jakákoliv jeho mocenská část, či jak nám to předkládá jakékoliv náboženství, jakéhokoliv druhu.

To vše je však na jiná povídání a z každého povídání ať si nakonec každý odnese jen a jen to co s ním souzní, čemu sám věří a o čem je vnitřně přesvědčen, protože cokoliv já sdělím nemusí být pravdou pro kohokoliv z vás. Přesto pokud byť na malou chvíli prožijete cestu srdce a poznáte co je láska, budete toto chtít dále vědomě prožívat.

Radka se s vámi také podělila o prožitky z jednoho z míst, které jsem před časem ještě s Mílou vytvořili a tím místem je Opava. Velmi zajímavé tedy pro mne zcela určitě povídání najdete v jejím příspěvku v rubrice " ( prostor pro vás - energetická místa Jednoty )" zde  

Sám mohu zde jen potvrdit, že jsem toto místo po čase také navštívil a vnímal jsem a uvědomoval jsem si věci jinak než před časem. Všímal a zaujaly mne věci jiné než dříve. Všechna místa, která byla vytvořena jsou průběžně očišťována a udržována. Naposledy jsem je čistil před asi čtrnácti dny a znovu jsem z nich odváděl a rušil mnoho věcí, které tam nemají co dělat. Není to tedy tak, že jsem zde byl před časem něčeho účasten a pomohl něco pro nás vytvořit. Dále se stále všemu tomu věnuji, abychom mohli pokud jen sami chceme čerpali to nejlepší co jen můžeme. Stejně tak je udržováno i místo na Vyšehradě a budu rád, pokud kdokoliv z vás pokud toto místo navštíví, sdělí své pocity. Nikdy nezapomínejte na to, že tím vším pomáháte nejen sobě, nýbrž nám všem.

Přeji každému jednomu z vás, abyste poznali a pocítili alespoň na malý okamžik co je to a jaké to je prožívat a žít ze srdce. To pak již nejde při tělesném kontaktu mluvit o sexu jak jej známe z našich každodenních životů a nejde mluvit o potřebách jakéhokoliv druhu ve vztahu sexu, protože jde o prožitky naprosto jiné, slovy opravdu nepopsatelné.

Zásadní a základní rozdíl vnímám v tom, že při našich sexuálních potřebách, které běžně máme a praktikujeme vyživujeme zcela nevědomě jen ty na druhé straně, kteří žijí z této sexuální energie, které nepochází ze srdce nýbrž z hlavy. Namísto toho při prožitcích a žití ze srdce nedostanou od nás žádnou energií, protože na tuhle se nemohou napojit, tuhle neovládají. To je však již také na jiné povídání, přesto se nad tím vším již nyní můžete pokud chcete sami zamyslet a hledat jak to vlastně je. Hledat, poznávat, uvědomovat si růst a prožívat však můžeme jen když ze svých životů odstraníme spousty toho co „musíme“ a nahradíme to tím co opravdu chceme, po čem toužíme co milujeme.

Také zde nemusím být a jsem zde protože tohle vše miluji.

S Láskou a v Lásce Kája