15.5.2015 vznikl na naší planetě zemi třináctý energetický bod, kde došlo k trvalému propojení mezi samotným vesmírem a vnitřní zemí.
Toto místo se nachází v Austrálii v Sydney a je jim:
Katedrála svaté Marie
Metropolitní katedrála Panny Marie je kostel římskokatolické arcidiecéze Sydney a sídlo arcibiskupa ze Sydney. Katedrála je věnována "Marii, Pomocnice křesťanů", patronka Austrálie.
St Mary má největší délku jakéhokoliv kostela v Austrálii (ačkoli to není ani nejvyšší, ani největší celkově). Nachází se na College Street v samém srdci města Sydney. V roce 2008, katedrála St Mary se stala ohniskem Světového dne mládeže 2008 a navštívil ji papež Benedikt XVI .
Sydney byl kolonizována dne 26.ledna 1788, jako trestanecká osada. První kaplan kolonie byl reverend Richard Johnson z anglikánské církve .
Základní kámen pro první St Mary byl položen dne 29. října 1821 Governor Macquarie. Byla to jednoduchá cruciform kamenná stavba v gotickém slohu se špičatými okny a vrcholky. Dne 29. června 1865, kostel začal hořet a byl zničen.
Pak Arciděkan, otec Mc Enroe, se pustil do plánování a získávání finančních prostředků s cílem vytvořit Současná katedrálu, na základě plánu vypracovaného arcibiskupem Poldingem.
Sydney
Sydney je nejrozlehlejší a nejlidnatější město v Austrálii, jde o hlavní město Nového jižního Walesu. Sydney se nachází na severovýchodním pobřeží Tasmanova moře. Se svou populací přesahující 4,5 milionů obyvatel (v metropolitní oblasti) je nejlidnatější obcí v Oceánii. Obyvatelé Sydney nemají v češtině jednoslovné pojmenování. V angličtině se ujalo slovo "Sydneysider" - toto slovo vzniklo z kosmopolitní a mezinárodní populace tohoto města. Sídlo první britské kolonie v Austrálii, Sydney, bylo založeno 26. ledna 1788 u malého zálivu Sydney Cove, Arthurem Phillipem. Město je vystavěno na kopcích okolo členité a hluboko do pevniny zařezané zátoky Port Jackson, která se nyní spíše nazývá Sydney Harbour a nad níž se dnes tyčí Sydney Opera House a Harbour Bridge. V okolí metropolitní plochy se rozprostírají národní parky a pobřežní regiony, které obsahují spousty zátok, řek a pláží, včetně známé Bondi Beach. V městě se také nachází spousta parků, mj. i známý Hyde Park, či Royal Botanical Gardens (Královské botanické zahrady).
Předhistorie
Z nálezů v Modrých horách usuzují archeologové, že krajina, na které se dnes město nachází, byla asi před 30 000 lety osídlena kmenem Aboriginců (Austrálců). Tradiční domorodí obyvatelé Sydney pocházeli z klanu Cadigal, jejichž země se rozprostírala od jižní strany Port Jacksonu k Petershamu. Na začátku kolonizace zde žilo cca 4 000 až 8 000 lidí ve čtyřech různých kmenech: Eora, Darug, Dharawal a Guringai, které tak byly pojmenovány loďstvem First Fleet, které do Sydney přijelo v 18. století (viz níže). Eorové byly pojmenováni podle toho, že na otázku, odkud jsou, odpověděli Eora, což v jejich řeči znamená odsud, nebo tady. Ostatní klany byly pojmenovány podle dialektu, kterým mluvili. Každý klan měl své teritorium, o umístění tohoto teritoria rozhodovaly prostředky klanu. Ačkoliv jejich sídliště již dávno zanikla, na některých místech stále zůstaly zachované jejich skalní kresby.
Loughboroughská univerzita označila Sydney na základě svých průzkumů za Světové město. Toto ocenění potvrzuje, že je Sydney světovým centrem umění, módy, kultury, zábavy, vzdělávání a turismu.
V Sydney se také konaly některé hlavní mezinárodní sportovní události, jako například Hry Commonwealthu v roce 1938, Letní olympijské hry 2000, finálový zápas Mistrovství světa v ragby 2003a Světové dny mládeže 2008. Hlavní letiště v Sydney je Sydney Airport.
18. století
V roce 1770 objevil kapitán James Cook jižně od dnešního centra města Botany Bay, kde se uskutečnilo první setkání s Gweagaly a také vjezd do Port Jackson, které zakreslil do svých map. 18. ledna 1788 dobyl kapitán Arthur Phillip se svými jedenácti loděmi First Fleet Botany Bay, kterou si vyhlédl pro kolonii vězňů. Během třídenní průzkumné plavby přes Port Jackson (od 21. do 23. ledna 1788) objevil Phillip nejprve Manly Cove a o jeden den později na opačné straně přírodního přístavu další zátoku, kterou pojmenoval podle tehdejšího britského ministra vnitra Thomase Townshenda Sydneyho na Sydney Cove.
Botany Bay dosáhla 26. ledna 1788 i francouzská expedice, kterou vedl Jean-François de La Pérouse. Britové se ale toho samého dne rozhodli založit na Sydney Cove kolonii. Asi 800 vězňů, společně s asi 500 námořníky opustilo v blízkosti dnešního Circular Quay své lodě. Od té doby je v Austrálii 26. leden národním svátkem. Pravděpodobně náhodou vypukla krátce po příjezdu bílých osadníků epidemie neštovic, kvůli které zemřelo mezi 500 až 1 000 aboriginců. Jako spojovatel mezi kulturami sloužil Bennelong, který byl zajat Brity a vyučoval angličtinu.
19. století
Během Rum-Rebellion v roce 1808 byla zpochybněna autorita panujícího guvernéra Williama Bligha, bývalého kapitána lodě Bounty. Teprve guvernér Lachlan Macquarie vytvořil v letech 1810–1821 předpoklady pro vývoj významného města: začal vytvářet iniciativy k „civilizaci, pokřesťanštění a vzdělaní“ aboriginců. Nechal také zřídit ulice, mosty, přístavy a budovy pro veřejnost, v roce 1822 již bylo v městě možné najít banky, trhy či průchody a město mělo i organizovanou policii.
Macquarie také značně podporoval průzkum Austrálie. Po početných pokusech v prvních 25 letech se podařilo jím vyslaným průzkumníkům (Gregory Blaxlandovi,Williamu Wentworthovi a Williamu Lawsonovi) najít v roce 1813 cestu přes Modré Hory. Také byla vytvořena cesta od Great Dividing Range Sydney až po Modré hory. V následujících letech tak mohlo být dále osidlováno vnitrozemí.
V třicátých a čtyřicátých letech 19. století vznikala, tím jak do Sydney přicházelo pořád více přistěhovalců ze Spojeného království a Irska, první předměstí. 18. července 1842 bylo Sydney vyhlášeno jako první město v Austrálii. Prvním zvoleným starostou se stal John Hosking. První z mnoha australských zlatých horeček vypukla v roce 1857, od té doby bylo na přístavu v Sydney možno vidět mnoho „přívalových vln“ lidí z celého světa.
20. století
Už v polovině dvacátých let dvacátého století mělo město více než milion obyvatel. V roce 1931 byla kvůli Velké hospodářské krizi asi jedna třetina pracujících nezaměstnaná, což bylo o rok později překonáno opětným stoupnutím hodnoty vlny a znovu vzkvétajícím stavebním průmyslem. V roce 1932 byl kvůli špatné dostupnosti krajiny severně od Portu Jackson vystavěn Sydney Harbour Bridge, čímž bylo značně zvýšeno osídlení v okolní oblasti.
Už od konců zlaté horečky panovala v Austrálii rivalita mezi městy Sydney a Melbourne. Melbourne, hlavní město Victorie, bylo tehdy největší a nejbohatší město Austrálie, začátkem 20. století však Sydney porazilo Melbourne svou populací, a stalo se tak největším městem Austrálie.
V druhé světové válce utrpělo město jen nepatrné škody, které byly zapříčiněné třemi malými japonskými ponorkami, ze kterých byly dvě uloveny v přístavu. Mohla být ulovena i třetí, ta ale nestihla doplout ke své mateřské lodi, a ještě dnes bývá označována za ztracenou. Po ukončení války přišlo do Sydney mnoho emigrantů – město dále rostlo směrem na západ. Od druhé poloviny 20. století emigruje do Sydney mnoho přistěhovalců z asijských zemí a z města se tak stává multikulturní metropole.
Ve Vietnamské válce bylo Sydney důležité místo pro zotavení amerických vojáků. V 70. a 80. letech vznikly v Sydney díky rozvoji hospodářství v Central Business District nové moderní mrakodrapy, čímž Sydney porazilo Melbourne, které bylo do té doby národním městem bankovnictví. Tyto mrakodrapy jsou zde ale poněkud nevhodně vystavěny mezi starými viktoriánskými budovami. V lednu 1994 zničily obrovské požáry 200 domů v předměstí Sydney.
V roce 2000 hostilo Sydney letní olympijské hry.
21. století
Od 26. prosince 2001 zničily požáry v buších rozlehlé oblasti Královských národních parků a v Modrých horách za pouhých 23 dní, kdy se stalo obětí plamenů okolo 170 domů a více než 650 000 hektarů lesů a polí. I přes nasazení více než 10 000 hasičů z celé země byly plameny uhašeny teprve obrovskými dešti dosahujícími až 40 mm srážek.
V prosinci roku 2005 došlo v Cronulle, jednom z předměstí Sydney, k rasisticky motivovaným výtržnictvím mezi bílými Australany a libanonskými Australany. U Cronulla Riots bylo zraněno 30 lidí, mezi nimi i šest policistů a 2 sanitáři.
Od 15. do 20. června 2008 se konaly v Sydney XXIII. Světové dny mládeže. Poslední mše, vedené Benediktem XVI. , se zúčastnilo 350 000 poutníků. Byl to největší festival v historii Austrálie Na konci září 2009 bylo Sydney zasáhla nejsilnější písečnou bouří za posledních 70 let.
