Všichni na správné straně,
zde už není co dopisovat o čem diskutovat. Všichni moc hezky vyjadřujete to božské v každém jednom z Vás a není pochyb o Vaší volbě. I moje je jasná. Už hodně dlouho. Bubáci to pořád zkouší, ale beru je tak, že mi jen připomínají, že tu jsou abych si víc a víc vážil strany na které stojím.
Přeji všem správné rozhodnutí.
S úctou k Vám a s láskou v srdci
Pavel

Milý Pavle ( titulek jsem za tebe již upravil)
Známe se sice osobně a patříte všichni z jistého pohledu do naší rodiny, protože vás vždy rádi přivítáme (samozřejmě, pokud to není častěji jak jednou za rok:). Byl jsi to ty, kvůli koho jsem před pár dny doplnil informaci o tom, že pokud se zde k čemukoliv bude kdo vyjadřovat, měl by do kolonky titulek napsat název článku ke kterému sdělení patří, pokud se vyjadřuje samozřejmě ke konkrétní věci. Jinak není samozřejmě problém se zde vyjádřit kdykoliv k čemukoliv . To že tak nečiníš není zrovna ukázkou toho že jsi svobodným člověkem a můžeš si psát jak chceš :). I svoboda má svá pravidla:) . Měl by jsi být ostatním Světlem a jít příkladem. Stejně tě mám ale rád. A vše výše uvedeno prosím nepovažuj za veřejné „ponižování, výtky či posměch“ . Patříš k velmi malé hrstce těch co mě snad znají a vnímáš uvnitř sebe sama, jak je to myšleno:).
S Láskou a v Lásce Kája

Milý Kájo,Maruško a všichni,kteří čtete tyto stránky přeji nám všem abychom včas došli k probuzení.K čisté a upřímné lásce,pokoře,vzájemné úctě.Každý kdo tyto stránky čte ví velice dobře jak to myslím,cítím a vidím.Strach byl,je a bude vždy tou nejtemnejší stránkou se kterou se jistě setkal nejeden z nás.Kolik lidí,kteří jsou v domovech důchodců,LDN ještě musí odejít aby Ti,kteří je nechali na pospas,protože už pro ně jsou na obtíž,protože nezvládají to co zvládali,když měli spoustu síly.Každý z nás má v sobě lék v podobě lásky,úcty,pokory.Toto žádná očkovací vakcína neobsahuje.Toto je v našich srdcích a je jenom na nás jak dlouho nám bude trvat,než na to přijdeme(pokud vůbec).Kolik našich přátel,blízkých atd. ještě odejde? S Láskou a v Lásce

Milá Marcelo
Děkuji za tahle vaše slova. Při jejich čtení mi proběhl jakýsi „mráz“ až do morku kostí. Víte všechna tahle sdělení jsou pro mne osobně zároveň pohlazením a povzbuzením sebe sama, že to vše co zde je třeba na těchto stránkách má svůj význam nadále udržovat v „chodu“, aby se kdykoliv kdokoliv další na podobnou cestu mohl vydat, protože tahle naše cesta probouzení a Lásky je pro každého. Jen ne každý je na ní připraven. Strach jako takový nezpochybnitelně pocítil mnohokráte každý jeden z nás a je jedno jak jej nakonec nazveme. Strach je však zároveň energie a je to také emoce. A člověk roste, probouzí se a posunuje na své vlastní cestě jen a jen na základě prožitých emocí. Pokud neprojdeme nějakou emocí, bude se nám stále navracet až jednoho dne, kdy tuto emoci třeba na základě strachu zpracujeme tak se posuneme dále, avšak dříve či později se nám do cesty zcela jasně postaví další emoce a další. To je přirozený růst a je na každém z nás kolik těch překážek či emocí budeme schopni ve svém životě prožít, unést, zpracovat. Je to nekončící cesta. Jít po ní vyžaduje odvahu, ale stojí za to po ní jít. Jsou to kouzelná a nádherné chvíle je to především Láska k sobě sama. Pamatuji doby kdy se umíralo především doma v kruhu svých blízkých. Bohužel dnes žijeme v době kdy upřednostňujeme materiální věci nad životem samotným. Nepochybuji o tom, že věci se kolen nás změní a mám víru , přesvědčení v to, že k lepšímu. Na dlouhé diskuze by však bylo co to je to lepší. Za sebe zcela zjednodušeně mohu říci, že to nejsou větší domy ve kterých budeme žít, nejsou to tři letecké dovolené v zahraničí a podobně. Vesmír je živý organismus, stejně jako celá naše Země a k nastolení rovnováhy musí dojít a dojde.
S Láskou a v Lásce Kája

I já Vám Kájo moc DĚKUJI za Vaše krásná slova.Máte pravdu,že každý jeden z nás si musí projít emocemi aby se posunul dál a byl připraven na další cestu,růst.DĚKUJI.S Láskou a v Lásce všem Marcela

Milý Kájo,
toto je absolutně nejzávažnější a nejdůležitější článek ze všech pokladů ducha, které tyto tvé stránky poskytují. Velmi jasné, konkrétní a pravdivé sdělení o bytí a nebytí v blízké i vzdálené budoucnosti.
To černé nebytí je vlastně jednoduché. Ti, co se pro tuto cestu podřízení se mocnosti zla a splnění jejích momentálních požadavků, se nebudou zabývat otázkou budoucnosti svých potomků. Jenom chtějí vrátit svůj nynější život do starých kolejí, a žít tak, jak žili do roku 2019 jako samozřejmost. Nikdo nechápe, že tento způsob života se už nikdy nevrátí, jen se stanou otroky svých tužeb, jejichž splnění je se jim možná po kapkách tu a tam dostane za poslušnost a plnění požadavků otrokářů.
Avšak mnohem vážnější, vzácnější a pravdivé je tvoje naznačení toho, co čeká ty, kteří se rozhodnou pro bytí - bílé: zákazy, šikana, možná teror vnějšího světa. A mě k tomu napadá jediná myšlenka: za nalezení Krista ve svém srdci a život v Jeho pravdě to fakt stojí. Je to vše o tom nebát se a plně Mu důvěřovat.
Zmiňuješ různá konkrétní omezení, která mohou přijít, o každém by se dalo napsat, proč to či ono není až tak důležité mít, nebo čím jiným hezkým nahradit, ale jedno z těch témat, na které dlouhodobě myslívám, přece jenom zmíním. Je to narážka na odcházení našich matek i otců v nemocnicích - copak je to nutné ? Opravdu musíme své “milované” rodiče cpát umírat daleko od nás, do cizích a nepřívětivých podmínek, mezi cizí a mnohdy nevlídné lidi? Co když nás i tato situace naučí znovu onu naprostou přirozenost, že se odchází doma, mezi svými, v klidu a s úctou. Že nejde o strach, ani o něco “co nemá být”, ale právě o ten společný prožitek, který pak usnadní přijetí, poděkování za společně strávený čas a hlavně také otvírá srdce.
Kájo a Radko, srdečně a ze srdce děkuji za tento článek a přeji vám jen a jen to úplně nejlepší

Milá Maruško,
Děkuji ti za nádherná slova. Nesmírně si vážím toho, že jsou mezi námi lidské bytosti, které dokážou vidět, vnímat a rozlišovat pravdu od lží. Jsou dnes tak dalece na své cestě, že nejsou závislí na sladkých slovech zlojedů a jsou schopni přijat pravdu byť je hořké chuti. Pokud se budeme stále obelhávat a nahlížet do pokřivených zrcadel nemůžeme očekávat, že se něco změní. Změnit se totiž můžeme jen my sami a to si musíme uvědomit. Dokud se tak nestane, nic se kolem nás nezmění. Samozřejmě, že vím v jaké pracovní oblasti se pohybuješ co děláš a popravdě si neumím představit, kolik utrpení „starých“ lidí vidíš. Máš nepochybně pravdu v mnohém co se snažíš v písmenkách sdělit a abych já v písemné formě zde na to reagoval by vydalo na knihu. Ti však kdo jsou na podobné cestě ví o čem mluvíš a co chceš příchozím sdělit.
Jednu velmi krátkou připomínku však zde k tvým sdělením budu mít. Reaguji na tvá úvodní slova, že článek „ Bílá nebo Černá „ je absolutně nejzávažnější a nejdůležitější ze vše článků na těchto našich stránkách.
Pokud budu vnímat nyní přesně myšlenky, které mi k onomu článku přicházely a stejně tak myšlenky či pocity, které mám v dané chvíli, pak ANO. Pro tuhle chvíli pro toto období, kterým nyní procházíme a pro každé TADY A TEĎ, kterému každý jeden z nás bude dříve či později vystaven, je to nejlepší co zde bylo kdy sděleno. Je to plně poplatné době, tomu do čeho řítíme. Nemuseli jsem se tím však zde vůbec zabývat pokud bychom byli na vyšším stupni našeho vědomí. Nemuseli bychom zde být, nebo bychom řešili zcela jiné a nepochybně nádherné věci, pokud bychom znali, porozuměli a přijali sdělení, které je zapsáno v samotném úvodu těchto stránek. Vznikly za účelem sdělení a šíření těch nejčistších a nejsilnějších energií, které kdy byli lidstvu „předány“. Energie modrobílého Plamen Květu Života. Stránky sice slouží i jako jakýsi můj deník, ale tyto energie a jejich šíření jsou zde pro každého. Pro každého kdo je připraven a chce se svým životem něco udělat. Bohužel nejsme na takové úrovni jak jsem si kdysi namlouval a každým dnem mám pocit, že se propadáme níž a níž. Nemám strach ze smrti jako takové, protože je přirozenou součástí života a je vyvrcholením žití zde. Je mi jen líto těch, kteří přežívají a žijí v zaslepenosti a neuvědomují si, že by mohli žít zcela jinak. Náš rok zde s celou naší rodinou, byl tím nejlepším rokem a jsem vděčný a děkuji, za každý jeden den, který jsem v něm mohl prožít.
Maruško ještě jednou děkuji a končím pro tuhle chvíli, protože bych o tom mohl psát celé hodiny, jaká sdělení stále přicházejí. Jsem rád, že jsi „BÍLÁ“ a jsem rád že chápeš, že tohle není dělení ty jsi černý a ty bílý. Ty jsi přítel a ty nepřítel. Bohužel v dnešním světě v dnešní době a hlavně pro budoucnost, zde není žádná omluva já jsem nevěděl já jsem si myslel, ONI říkali.
S Láskou a v Lásce Kája

Děkuji Vám oběma. Máme Vás rádi.

Všichni se selským rozumem,
zaspal jsem a Kája ví o čem je řeč. Ale za mě a vlčí smečku PODEPSÁNO! ( A proto jsem škemral o články, viď! Máš dar to dát do písmenek. Děkuji, děkuji, děkuji.) Ano, tak bude a Kája to na můj vkus dost uhladil. Bude hůř, ale, pokud se zbavíme strachu, tak to světlo tu pro "čisté" na konci tunelu opravdu je.
Lásku a světlo ve všem co konáme
Pavel

Kája slova v článku nijak neuhladil jen mám po svém boku zcela mimořádnou ženu. Byť říkává, že jsem ji nejlepším učitelem, tak si myslím, že za ní mnohdy jen pokulhávám a honím jen její stín. Naučila mne a učí mne dávat lépe do slov co mi přichází, protože má pravdu v tom, že jsem od té skutečné reality odtržen a lidé nejsou dnes připraveni unést pravdu a slyšet pravdu. Jednodušší pro většinu dnes je, nechat se obelhávat sladkými slovy a sliby. Bohužel to je cesta do pekel.Pokud by v partnerství někdo tak podváděl a stále toho druhého tak obelhával jak to činí dnes ti nahoře, nepochybně bychom jej opustili, ale těmto zlojedům stále nasloucháme. Možná se ona potřebná většina probudí, až ztratí vše a zůstane ji jen život sám. Jedinci ani skupinka v tom co se kolem děje nic nezmění, přesto i ti jedinci jsou pro zrod něčeho nového co nevyhnutelně musí přijít velmi důležití, protože z jedinců se tvoří skupina a ze skupiny pak lavina. A osobně patřím k jedincům a pevně věřím, nepochybuji, vím.
S Láskou a v Lásce Kája