Pohádka o centrálním vytápění Borotína

S tématem centrálního vytápění (CZT) se při své práci v posledních letech občas setkávám a vždy je to ve stejné souvislosti – odpojení se od něho. Ve městech celkem běžná věc, že celá sídliště i samostatné bytové domy jsou napojené na tento zdroj topení a teplé užitkové vody. Přestože se jedná o zaběhnutý systém, nikoli nově realizované záměry, je cena tepla taková, že mnoho lidí si spočítá, že i při investici do vybudování nového lokálního zdroje, ať už to bude plynový kotel, tepelné čerpadlo nebo i jiný zdroj, investice se vyplatí. Mnozí to dotáhnou až tak daleko, že si skutečně připraví konkrétní návrh řešení a připravují podklady pro jeho realizaci, ale … dříve či později narazí, protože odpojení se od CZT není vůbec jen tak jednoduché a dnešní legislativou, tj. státem, tak chráněné, že se odpojit téměř nelze.

Stejně tak se v posledních letech setkávám s propagací myšlenky centrálního vytápění menších obcí, zpravidla se záměrem využití biomasy. Dokonce v přímé blízkosti Borotína se o takovém vytápění hovořilo a tak přece jen malinko informací mám a další jsem si v posledních dnech dohledávala. Mnozí občané Borotína jistě zaslechli, že v sousedníchSudoměřicíchse o CZT velice reálně hovořilo, dokonce tam podnikli všechny potřebné kroky až k získání dotace a pak od realizace ustoupili. Bylo to pro ně takříkajíc za pět minut dvanáct, ale ve skutečnosti těsně po dvanácté, protože nemalé finanční prostředky investované do projektové přípravy jim již nikdo nevrátí. Velice dobře si vzpomínám, že v době, kdy tato sousední vesnice žila vidinou centrálního vytápění, starosta Borotína velmi jasně dával najevo svůj nesouhlas s jejich postupem a nechápal, kam že se to ženou do záhuby. Naštěstí pro ně to skončilo s výstrahou a obec to po velkém poučení ustála.

Jiná obec - Mezno, také nedaleko od Borotína, se do projektu s centrální výtopnou pustila v roce 2010 a na podzim 2015 začala topit. Mají tudíž téměř druhou zimu za sebou a jistě i lecjaké zkušenosti s tím.

Dalo by se říci, že je tedy kde brát informace a kde se inspirovat ve všech ohledech. Tuším někdy na podzim přišel starosta za zastupitelstvo s návrhem prověřit možnost vytápění obecních budov společnou kotelnou, jejíž projekt by mohl být podpořen dotací. Budova radnice, hospoda, školka a vlastně i škola, jsou relativně blízko u sebe. Společná kotelna by vyřešila problém do budoucna a byl by to v mnohém komfort pro tyto budovy. Navíc by bylo možné nabídnout vytápění případným zájemcům z řad vlastníků domů na trase vedení teplovodu. Zastupitelstvo tehdy schválilo prověření realizovatelnosti takového záměru. Během velice krátké doby ovšem tento záměr přerostl do zcela jiného měřítka. Napadá mne zde rčení „podej čertu prst a vezme celou ruku“. Tak nějak k tomu zřejmě přistoupila i společnost angažující se na prosazení projektu centrálního vytápění. Aktivně věnovala svůj čas do toho, aby provedla průzkum zájmu občanů v celé obci. Průzkum spočíval ovšem pouze ve zjišťování toho, zda by ten který vlastník nemovitosti měl či neměl zájem o komfort centrálního vytápění, v kladném případě si pak konzultanti zapsali údaje o současném způsobu vytápění domu (množství vytápěných prostor, druh paliva a roční cena za něj). V případě dotazů ohledně ceny za vytápění, byli lidé ujišťováni, že je vyjde zhruba stejně jako náklady na současné vytápění. Toto mám potvrzeno od několika spoluobčanů, protože sama jsem neměla tu příležitost, u našeho domu nikdo nezazvonil. Mně dotazník přišel následně poštou s tím, že ho mám vyplnit a údaje předat na obecní úřad. Průzkum dopadl tak, že pouze na základě jakýchsi informací o nezávazném vyjádření zájmu, bez jakýchkoli dalších velice důležitých údajů, téměř všichni vyslovili souhlas se zájmem o připojení.

Zcela chápu, že představa tepla v domě jen po otočení kohoutu, bez lopocení se s dřívím, uhlím, vynášením popela a vším souvisejícím, je velice lákavá. A představa, že budu mít dále svoje kamínka nebo kotel a k tomu tento komfort, a když se mi tedy nebude zrovna chtít ven pro uhlí a dříví, tak jen otočím tím kohoutem, a naopak když zase budu chtít jen malinko přitopit, bude mi stačit ten můj krb, je velice pěkná. V první chvíli po ujištění, že nebudu mít náklady na teplo vyšší, budu dokonce tleskat a obec chválit, jak se to hezky o své občany stará a jak na ně myslí. Ochotně tak většina lidí potvrdila zájem. Přikývli, uvedli dokonce nějaké údaje o svých domácnostech a současném topení, mnozí ale zapomněli do nákladů připočíst dříví nebo jiný materiál jednoduše proto, že si jej pořídili jinak než zakoupením. Stejně tak ne každý měl jistě v hlavě údaj o ceně, kterou vydá za topení ročně a kolik vytápí metrů čtverečních místností, ve chvíli, kdy zazvonil nečekaný tazatel.

Dopadlo to tak, že zpracovatel průzkumu na základě „přesných“ informací od občanů vytvořil stejně tak „přesnou“ zprávu o možnosti vybudování centrálního vytápění v obci.Závěry průzkumu byly prezentovány na lednové schůzizastupitelstva. Zájem občanů zcela předčil očekávání zpracovatele, když podle průzkumu je zájem o 211 odběrných míst. Samozřejmě jako znalý věci hned připravil návrh řešení pro zajištění vytápění pro všechny zájemce. Při tak velkém úbytku lokálních zdrojů znečištění je přece úspěch při podání žádosti o dotacijistý, a ta může být i 80%. Přesto je v našem případě již předem předpokládána dotace 70%. Na základě výsledků průzkumu byl též onou angažující se společností připraven návrh řešení centrálního vytápění obce, obsahující předběžný odhad délky a dimenzí trubních rozvodů, návrh umístění 4 kotelen, tj. čtyř centrálních zdrojů tepla!!!, včetně zateplení některých budov. Celá závěrečná zpráva vypadá na první pohled velice odborně, ale již na pohled druhý je jasné, že je zcela šitá na míru naší obci tak, aby se zde podařilo záměr prosadit. Navíc vychází právě a pouze z údajů uvedených jednotlivými oslovenými vlastníky domů, bez jakýchkoli odborných úvah a zohlednění reálných čísel. Každý, kdo se trochu bude o tzv. centrální vytápění zajímat a věnuje část svého času dohledání si informací, které jsou v dnešní době díky internetu velice dobře dostupné,dokáže si sám udělat alespoň hrubý odhad nákladů a cen. 

Pokud si někdo opravdu myslí, že obec naší velikosti je schopna zainvestovatvybudování kotelny, natož pak dokonce čtyř, 12 km trubního vedení a následně to celé provozovat a lidem účtovat pouze spotřebované teplo, tak takový člověk musí být v hlubokém snovém poblouznění a mimo realitu.

Původní myšlenka zajištění společného zdroje vytápění pro obecní budovy, kterých přece jen pár je a nejsou zrovna malé, mi osobně připadala zajímavá a pokud by se prokázala ekonomická výhodnost tohoto řešení a našlo by se vhodné místo pro umístění kotelny, záměr bych uvítala. Věc ale přerostla do zcela jiných měřítek, a když jsem poprvé slyšela o myšlence zásobování celé obce teplem z CZT, jen jsem se v duchu pousmála a říkala si, že pro někoho to může být hezký sen, ale hned při prvním odhadu nákladů bude všem jasno, že toto není správná cesta. Vycházím ze svých zkušeností z minulých let, mám trochu přehled o dřívějších investičních akcích obce, o jejím hospodaření a znám i snahu starosty využít v maximální možné míře nabízené dotace a realizovat pouze podpořené projekty.

Téma CZT bylo avizováno jako jeden z bodů na lednové schůzi zastupitelstva, očekávalo se vyhodnocení průzkumu a předložení studie proveditelnosti, proto abych měla jakési srovnání údajů, které budou prezentovány, zjistila jsem si nejdůležitější údaje z podobných projektů. Zajímaly mne délky potrubí, počet odběrných míst, potřebné množství tepla, velikost kotelny včetně počtu kotlů a jejich výkonu a v neposlední řadě předpokládané množství biomasy, v našem případě štěpky. Vše samozřejmě vztaženo i k ceně.

Na schůzi se dostavil zástupce společnosti provádějící již zmíněný průzkum, který přítomným zastupitelům přednesl závěry – 211 odběrných míst, 12 150 m potrubí, 4 kotelny, celkem 10 kotlů, odhadnuté náklady 157,215 mil. Kč a předpokládaná dotace v návaznosti na odstranění škodlivin do ovzduší71%. Tento člověk se prezentoval jako někdo, kdo má letité zkušenosti s podobnými projekty, v takovém případě má jistě představu o nákladech a podobně, proto bych čekala, že v samém prvopočátku přijde alespoň s hrubým odhadem nákladů a zisku, již z důvodu představy o reálnosti projektu v našich podmínkách i s ohledem na nutný úvěr pro zajištění finanční spoluúčasti obce. Očekávala jsem sama za sebe, že nějaká finanční rozvaha bude předložena. Nestalo se tak a na dotaz ohledně orientačníkalkulace mi bylo odpovězeno, že toto nebylo v zadání a nebylo to úkolem zpracovatele. V diskuzi na základě otázek směrem k onomu člověku zazněly zajímavé informace a údaje kromě již výše uvedených: (v závorce uvádím své poznatky na základě prostudování podkladů z několika již dříve realizovaných podobných projektů)

• životnost kotlů 15 let

(pokud nepojedou jednotlivé kotle na optimální výkon, snižuje se jejich životnost, stejně tak se snižuje životnost, pokud nemá palivo předepsanou vlhkost. V neposlední řadě do patnácti let je technologie podstatně dále a tyto kotle jsou přežitkem)      

• životnost potrubí 30 let

(ani životnost potrubí nemusí dosáhnout daného období, protože je zde při pokládce v zemi mnoho neznámých, které toto ovlivní. V neposlední řadě je potřeba, aby do potrubí byla doplňována upravená voda, tedy potřebujeme i úpravnu vody)

• předpokládaná vlhkost štěpky pro topení až 40%

(vlhkost štěpky pro topení se doporučuje max. 30%)

• 4 kotelny, 10 kotlů

(běžně je realizována 1 centrální kotelna a k ní někdy jedna doplňková, proč? Náklady na provoz, údržbu a sama skutečnost, že centrální kotelna má být jedna, proto také ono označení „centrální“)

• není navržen žádný kapacitní sklad

(obdobné projekty mají vždy sklad se zásobní kapacitou na 1 měsíc a důvod? Např. vánoční svátky, nepřízeň počasí, atd. Obec předpokládá skladovat štěpku v Kamenné Lhotě a u každé kotelny „operativní sklad“ se zatím blíže neurčenou kapacitou.)

• předpokládaný odběr – 211 míst

(vychází se z předpokladu, že bude skutečně všech 211 míst odebírat teplo a platit – odhad průměrně 30 tis. Kč ročně)

• dotace 70-71%

(Proč dotace jen 70%? Výše dotace vychází z množství odstraněných škodlivin vypouštěných do ovzduší ze stávajících kotlů a pro naši obec byla vyčíslena jako 71%, proč? Asi proto, že už nyní zde máme dost ekologických zdrojů tepla (elektřina, tepelná čerpadla, mnozí topí pouze dřívím). Sama obec se chlubí tím, že žádnou obecní budovu již dlouhodobě nevytápí uhlím! Jsme na tom již dnes z hlediska čistoty ovzduší tak dobře, že dosáhneme pouze na minimální dotaci.)

• předpokládané splácení úvěru 11-19 let

(Úvěr, který nebude obec schopna splatit do 10-ti let, je s ohledem na životnost kotlů nesmyslný. Dřív než bude splaceno pořízení kotelny, bude nutno provádět údržbu a výměnu kotlů a na to musí obec buď vydělat, nebo si vzít další úvěr.)

• předpokládaná potřeba množství štěpky 2 300 prms

(Množství potřebného paliva pro Borotín s ohledem na množství odběrných míst jsem si již dříve zcela laicky odhadla na 8 000 prms štěpky ročně. Množství štěpky lze spočítat i jednoduchým výpočtem dle tabulkových hodnot. Nechci zde provádět výpočty, ale jen pro představivost: 1 GJ tepla = 2,7 prms štěpky; při počtu 211 domů s potřebou tepla průměrně 80 GJ to je 16 880 GJ, což odpovídá potřebě 6 252 prms štěpky. Budeme-li vycházet z údajů o ročně spotřebovaném množství paliva, které byly zaznamenány při průzkumu mezi občany, budeme muset vycházet z potřeby 21 021 GJ tepla, což odpovídá 7 785 prms štěpky. To stále nejsme na skutečné spotřebě! Kde tolik štěpky obec vezme? )

Několik dalších otázek a odpovědí:

• Proč u nás 4 kotelny a ne jedna?

Podle mne jednoduchá odpověď – obec nemá vhodné místo s dostatečně velikým pozemkem, na kterém by se kotelna a sklad mohly vybudovat. Řešení ovšem pro dosažení kýženého cíle se vždy najde – dáme jim tedy 4 kotelny.

• A co sklady paliva?

Nejsou nutné, obec alespoň bude mít co dělat a bude si ho denně navážet.

• Jak to bude v případě, že někdo teplo odebírat nebude?

Počítá se s tím, že se to nestane, dokonce vedení obce vychází z toho, že i chalupy jinak využívané pouze v létě, budou díky CZT užívané celoročně. A pokud ne? Bude to vždy nakonec na obci, která bude muset provoz dotovat ze svého rozpočtu.

• Co když bude mírná zima a nebude odběr tepla takový, jaký se předpokládá?

Obec bude provoz dotovat ze svého rozpočtu.

• A má obec na to?

Ne.

• Jak je to s cenou za teplo? Ti, kdo prováděli předběžný průzkum, slibovali, že nebude dražší než teď.

Výše ceny za GJ tepla bude ve vazbě na podmínky dotace po 5 let garantována – odhaduji do 300 Kč/GJ.

• Bude to vše, co zaplatím?

Ne. Nikdo zatím nevyčíslil měsíční platby za připojení, které jednoduše jsou nutné, protože obec bude nucena splácet úvěr. Platby za úvěr, úroky a náklady na provoz pak budou nutně muset být rozpočítané do paušálních měsíčních plateb všem odběratelům bez rozdílu v tom, kolik měsíců budou teplo odebírat. Po 5-ti leté vázací době bude moci obec případné schodky rozpočítat do ceny tepla a pak se cena jednoznačně musí zvýšit. Její reálná výše může být mezi 700 a 900 Kč/GJ podle množství odebraného tepla. Tzn., pokud někdo bude mít připojení na CZT jen jako náhradní zdroj, bude teplo pro ostatní o to dražší. Kotelny jsou dimenzovány na plný odběr, a pokud bude obec vyrábět teplo a nebude ho mít komu dát, bude ve ztrátě. Kotle musí jet na určitý výkon, jinak se snižuje jejich účinnost, zvyšují se emise a rostou náklady.

• A co finanční stránka celého záměru?

Současný hrubý odhad nákladů je 157 milionů, předpokládaná dotace 70%. Dotace se ovšem přiznává pouze z uznatelných nákladů! Můj odhad je takový, že spoluúčast obce bude 60-70 milionů.

• Jak to obec zajistí?

Prostřednictvím úvěru, kdy ovšem bude nucena zastavit bance majetek, a protože nesmí být zastaveny budovy, které jsou předmětem dotace, tj. ty, ve kterých budou kotelny, bude obec ručit jiným majetkem. V úvahu tak připadá škola, radnice, hospoda, ale také lesy a vodovod nebo ČOV. Chceme skutečně riskovat, že o to vše přijdeme?

Je to již několik týdnů, co se v Borotíně mluví o centrální kotelně a já si čím dál víc připadám jako ve snu. Zdá se mi to nebo ne? Je možné, že nikdo nechce vzít rozum do hrsti a sepsat si jen na kus papíru všechna pro a proti? Vždyť to vůbec nemuselo dojít až sem a nesmí to dojít ani o kousek dál. Probudí se už někdo?

Já sama chci mít klidný spánek, a protože jsem rodačka z Borotína a chci zde ještě dlouho šťastně žít, záleží mi na tom, jakým směrem se bude obec ubírat. Máme tu dlouhodobě mnoho zajímavých cílů, které mohou být občanům prospěšné, jako např. dům s pečovatelskou službou, rozšíření sportoviště nebopodpora výstavby nových domků. Máme se stále o co starat – cesty, kanalizace, vodovod, zeleň, atd. Centrální kotelna je špatná volba, je to jako zlý sen, ze kterého se chci probudit a v klidu jít dál a věnovat se potřebnějším věcem.

Chtěla bych tímto apelovat nejen na občany Borotína, ale na kohokoli, komu do cesty přijde podobný pokoutný obchodník s dotacemi. Vezměte rozum do hrsti a zamyslete se, jestli toto je cesta k rozvoji nebo záhuby. Nemám tímto nic proti centrálnímu vytápění na biomasu jako takovému, ale musí pro to být vhodné podmínky, které v Borotíně nejsou!

Nechci nikoho přesvědčovat, protože kdo nechce slyšet, neuslyší, kdo nechce vidět, neuvidí. Přesto mi nejsou věci lhostejné a toto vše dělám proto, že to považuji za svou povinnost vůči obci a všem, kdo tu žijí.

S upřímnou Láskou v srdci Radka

25.1.2017

předchozí povídání .....Centrální výtopna Borotín

následné povídání ..... Ve vlastním zájmu

Pokud se chcete vyjádřit k čemukoliv nebo sdílet svůj názor pak můžete ZDE