Antarktida napojení na MPKŽ

Proběhlo 2.4.2022

V duchu koukám na území Antarktidy shora, a začátek čištění a napojování zase jako obvykle je dán chladivým vánkem kolem obličeje. Antarktida tak, jak ji mohu vnímat, působí šedě, špinavě, potmavle působí i pohled na kapličku Marie Sněžné na ostrově Rosse, kde bylo vytvořeno energetické místo Jednoty, trvalé propojení mezi vesmírem a vnitřní zemí.

Pátrám zda-li led, který území většinou pokrývá je průhledný. A při tom se na něm objeví bytosti se štíhlým lidským tělem a psí hlavou. Jsou celé šedé, mají špičaté uši nahoru, ostré čumáky dopředu. Je to podivné, tyhle bytosti patří do Egypta. Připadá mi, jakoby dávaly najevo, že tohle území je jejich a nikoho tam nechtějí.

Stále pátrám, jak nahlédnout pod led, shora to nejde, je potřeba jít dolů pod něj. Nějakou norou jsem se tam dostala, do šedivého, potemnělého, špinavého prostoru. Asi v úrovni kolen se táhlo mnoho potrubí, různými směry, i přes sebe. Vše to působilo dojmem něčeho hodně starého, zaprášeného, nepoužívaného. A na zemi pod nimi se to hemžilo obrovským množstvím myší, potkanů a krys. Věděla jsem, že je potřeba je vyhnat na kraj, kde v jakémsi jícnu hořel oheň. V jednu chvíli jsem měla v ruce hadici a proudem vody jsem je hnala do toho ohně. A bylo potřeba dbát, aby nikde nezůstala nějaká schovaná, zapomenutá.

Krajina je stále potemnělá a před očima se mi ukazuje velká černá hrouda něčeho mazlavého. Působí to dost hnusně a začne se to hýbat. Obludu vidím z boku, má mnoho noh (jako pavouk), světélkující oči. A vím, že je potřeba jí dostat také k okraji jícnu a shodit jí do ohně. Je to docela namáhavé, brání se, ale podaří se jí dostat do ohně.

Opět, zcela nečekaně, přichází ony šedivé psí bytosti, staví se do řady za sebou. Na boku, podél levých kotníků se jim vytvoří zlatý řetěz, který je svazuje všechny dohromady. Nechtějí jít do jícnu, stojí a nehýbou se, jakoby požadovali výjimku, ale ohnivá roura je vcucne.

Nahlížím do díry po té obludě, mám pocit, že tam ještě není úplně čisto. A z díry začíná utíkat velké množství černých krabů a velkých brouků, něco jako černí mravenci a všichni směřují do ohnivého jícnu.

A pak už se konečně celá krajina prosvětlí, je čistě bílá a všude vlají bílé vlaječky. A vidím, jak prostor obepíná bílá „síťovina“, tentokrát v podobě bílého baldachýnu.  Chvilku po té vidím dva bílé blesky nad oknem, jako potvrzení úspěšného napojení Antarktidy na Modrobílý plamen Květu Života.

Celé toto napojování tentokrát ukazuje, jak mnoha různými entitami byla Antarktida zaneřáděná. Všechny ty nehezké a téměř nepopsatelné nestvůry, ať už malé nebo velké, představují různé druhy entit, zákeřných škodlivin, působících na daném území. Je také zřejmé, že ne všechny a ne vždy se nechají hladce odvést a zničit. Bojují, někdy i smlouvají. To, že se na Antarktidě objevily egyptské sošky Anubise, šakalího boha mrtvých, vypovídá o inteligenci některých entit, které se zřejmě snažily na Antarktidě ukrýt před zničením.

Maruška 18.1.2023

Maruška zde skutečně popsala jen jakési samotné čištění a napojení na MPKŽ. Škoda jen, že zde nejsou uvedeny následky tedy následky pro nás samotné, které právě tohle napojení a pročišťování následně přineslo a i já se nechal na chvíli svést. Je však možné, že se o těchto a podobných věcech Maruška zmíní až po zveřejnění všech napojených míst na MPKŽ. Sama v popisech zatím uvádí a zhrnuje jen fakta, vynechává zcela naše jakési dlouhotrvající rozhovory po samotných napojení. Každé území, které bylo napojeno jsme pak dlouho rozebírali co přineslo a  co se kde a proč dělo. V samotných zveřejněných popisech jsou opravdu jen strohá fakta o kterých jsme pak dikutovali a vyhodnocovali. V samé podstatě však nic z toho není důležité, protože jsou to pro bytosti, které nejdou společnou cestou věci zcela nepochopitelné, přesto se staly a my jsme byli jejich součástí.

Předcházející text .................Itálie napojení na MPKŽ

Následné povídání ................Velká Británie napojení na MPKŽ

Prostor pro diskuzi ...............Prostor pro diskuzi Maruška