Rusko napojení na MPKŽ

RUSKO, NAPOJENÍ NA MPKŽ A SOUVISLOSTI S DĚNÍM SOUČASNÝM I DĚJINNÝM

ÚVOD

V letošním roce, 2022, jsme společně s Kájou a Radkou, všechny země, ve kterých byla vytvořena energetická místa jednoty, napojovali na Modrobílý plamen květu života. Napojení Ruské federace proběhlo dne 5.3.2022.

Mým úkolem bylo v průběhu napojování, v hlubokém meditačním stavu, sledovat dění, které mi bylo ukázáno, většinou v obrazech a symbolech. Po skončení obřadu jsme vždy ještě k tématu diskutovali a ujasňovali si dané dění. Vše jsem pak při dobré paměti zapisovala.

Byla jsem vedena prostřednictvím automatického písma k tomu, abych sepsala vše, co se týkalo napojování jednotlivých zemí na Modrobílý plamen květu života. Proto vznikla úvodní kapitolka, s cílem ukázat, jak to všechno začalo. Společnou diskuzí s Kájou a Radkou jsme dospěli k tomu, že vzhledem k současné situaci v Rusku je potřeba se věnovat této zemi a požádat o sdělení, jakým způsobem můžeme pomoci Rusku a jeho vedení v tomto čase. A tak jsem 9.10. 2022 požádala: „žádám o sdělení zda-li a jak můžeme v daném čase pomoci prezidentu Ruska, Vladimíru Putinovi?“ A napsalo se mi toto: „musíš nejdříve napsat o napojení Ruska na Modrobílý plamen života. Z toho pak vyplyne další potřebné. Piš, neboj se toho“.

PRŮBĚH NAPOJENÍ RUSKÉ FEDERACE NA MODROBÍLÝ PLAMEN KVĚTU ŽIVOTA

V tomto napojování mi bylo ukázáno několik velmi živých a barevných obrazů, které lze interpretovat jako průřez dějinnými událostmi Ruska, a směr jeho vývoje v tomto čase i v budoucnu. Nejdříve popíšu ty jednotlivé obrazy, a pak se pustíme do objasnění jejich významů.

„Z počátku se mi ukáže mapa Ruska, celé území je červené, olemované zlatou čárou. Časem je prosvětlené sluneční září, nejdřív celé, pak evropská část potmavne. Nejvíce záře je trvale v prostoru za Uralem. Poté se v dalším obrazu objevuje fialové světlo, které se rozdělí na pět malých světýlek, čtyři z nich se umisťují do kruhu (na místa jako 12, 3, 6, 9) a jedno doprostřed. Pozadí dělá jemné, zlatavé světlo. Dále se z východu země, silně zalité sluncem objevují nádherné obličeje, pak celé postavy starců. Mají dlouhé, bílé vlasy, oblečeni v dlouhých bílých košilích, lemovaných červenou, ornamentovou výšivkou kolem krku, pasu, rukávů a dole. Nejdříve přicházejí po jednom, pak v řadě za sebou, za nimi svítí obrovské Světlo, je jich čím dál víc, obrovský proud mužů, pak lidí, muži, ženy, mladí, děti kolem. Všichni v tom samém oblečení. V dalším obraze pak pozoruji pahorek, na něj přichází skupina různě barevně oblečených mužů-šlechticů, v tichosti se zastavují, pomalu všichni poklekají, sklánějí se až k zemi, kterou uctívají a líbají. Jasně vidím muže z okraje této skupiny, má na sobě tmavě fialový plášť, lemovaný zlatem a na hlavě královskou korunu.Další obraz pak ukazuje, jak z východu přijíždí obrovská skupina mladých mužů na bílých koních. Mají bílé kalhoty i košile a široké klobouky na hlavách. Jedou ze světla východu a postupně mizí ve tmě západu. Poté se v západní části Ruska objeví temná louka, bez jediného pohybu, a na ní jsou po celé délce i šířce až do nedohledna postaveny pušky, které jsou namířeny na východ. Nikde ani živáčka, jen temné ticho a pušky, až samy popadají a země je překryje.Pak vidím Káju, přímo mu koukám do obličeje, sedí a svítí na něj zlaté Světlo. V dalším obraze vidím muže bez tváře, černé obleky, černé klobouky, všichni stejní, studení, kovoví, bezcitní. Nejdřív po jednom, pak řada, a pak obrovský proud, skoro nekonečný, odcházejí tmou někam pryč. A na závěr znovu koukám na mapu Ruska a najednou se nad celým územím objeví něco, jako síťová kupole. Projela mnou obrovská radost: Rusko je napojeno na Modrobílý plamen květu života, chráněno mimořádnou zemskou energií. Venku je tma a zevnitř se rozsvítilo Světlo, silné jako slunce. Je noc a Rusko svítí do tmy. A nakonec, jakoby v dálce vidím Vladimíra Putina - ze předu – z rychlého kroku zastavuje, směje se, rozhodí rukama a vesele říká – co mi to tu děláte - usměje se a mizí“.

Všechny tyto obrazy jsou alegorie. Některé jejich významy jsou nám většinou jasné hned, ale nikdy není jen jeden význam. Většinou je jich více, některé si uvědomíme brzy, některé po čase, některé vůbec, ale může na ně přijít pozorný čtenář.

CO NÁM OBRAZY ŘEKLY

Mapa Ruska: zlaté olemování celého území, tedy zlatá hraniční čára mluví o naprosté jistotě celistvosti země, kterou za žádných okolností nelze rozdělit, roztrhat na menší celky. Energie zlata nedovolí jakýkoliv zásah do daných hranic, žádná snaha o jejich rozbití nebude úspěšná. Červená barva je barva živé, tvůrčí energie, také barva boje za ochranu svého rodového bohatství, obhajoby svého, a vyhnání nepřítele, zloděje, narušitele. Prosvětlení sluncem pak napovídá o nejvyšší Kristovské ochraně tohoto území. Z tmavší evropské části Ruska je pak zřejmé, že zde působily a stále ještě působí temné síly, ve snaze ukrást a zničit morální i duchovní hodnoty, které tato obrovská země nese. Nicméně v části za Uralem, symbol duchovních hodin sděluje všem, že „všeho dočasu“. A čas přichází, či už přišel. Zlatavé světlo v pozadí ujišťuje, že Kristovská ochrana neopustí tuto zem, a nejen to, schyluje se k jejímu osvobození a znovu nabytí původního zaměření této země, dnes se nazývá Rusko, správněji však „Rusi“.

Postavy bělovlasých starců, v dlouhých košilích, lemovaných červenou výšivkou: jedny z nejvznešenějších postav ruských dějin, dnes bychom řekli „mudrci“. Kdysi dávno to byli „volchvové“ nebo také „zřeci“. Nejváženější členové staroruského slovanského společenství, dožívali se velmi vysokého věku, jejich znalosti byly z našeho dnešního pohledu nedozírné, žili v absolutním souladu s přírodou a s vesmírem, a z nich čerpali své vědomosti. Pro tu komunitu, ve které žili, byli rádci, ctěnou a váženou autoritou ve všech možných složkách denního života i života společenství jako celku. Učili mládež, radili se u nich dospělí. I to červené vyšívané lemování není jen tak ozdoba na ukázku. Každý ornament, kterým se takto „zdobilo“ oblečení, měl svůj ochranný význam, ve smyslu ochrany od negativních energií. Ty výšivky se neužívaly na parádu, každá měla svůj význam a určení použití. Smysl toho obrazu je v tom, že tato vysoká duchovní energie, která byla prostřednictvím těchto mužů v Rusku v dávných dobách, z Ruska nezmizela. Je tam stále, ať už v jakékoliv podobě. A je zřejmé, že se probouzí a aktivizuje.

Následný obraz, kdy ve světle přichází mnoho mužů, žen i dětí ve stejném oblečení, je ukázka toho původního radostného a zároveň jednoduchého světa dávných Slovanů, žijících v souladu s přírodou, s vesmírnými zákony. Opět čistá, nádherná energie lidských bytostí, se vší soudržností, vzájemnou úctou a společným cílem, která se ukazuje jako trvalou součástí Ruska.

Jako velmi zvláštní působí obraz šlechticů, kteří v podvečer přichází v tichosti, poklekají, sklánějí se k zemi a políbí půdu. Jeden z nich je pak v královské fialové, s korunou na hlavě. Tento obraz je zasazen do zcela jiného období, je to zaslíbení budoucnosti. Tato alegorie ukazuje na zcela jiný přístup k vládnutí v této zemi: úctu, úctu tak opravdovou k zemi, o kterou se mám starat, že nejen pokleknu, když vyjdu na pahorek a shlédnu ji v plné kráse. Pokleknu a sehnu se až vlastními ústy uctím Matku Zemi. To vnímám jako obraz budoucího vládnutí těch, kdo se „z boží vůle“ stanou „králi“, služebníky zde na Zemi, rozvíjející dílo, které pro lidstvo bylo stvořeno. Jen pod hluboce pokornými vůdci může země vzkvétat.    Mladí muži na bílých koních jsou pak následníky, suitou těchto bohulibých vládců.

Nevlídný, smutný až potemnělý obraz nedohledné louky s puškami geometricky vyrovnanými v řadách na trávě, symbolicky namířenými ze západu na východ, ukazuje na nepřátelství, kterému Rusko od nepaměti čelí. A v době, kterou již pamatujeme, je to nepřátelství a touha tuto zemi rozbít a zničit, pocházející ze západních zemí. A přesto, že tato snaha zničit se zdá být nekonečná, není nepřemožitelná. Každý jeden představitel každé pušky dříve nebo později padne k zemi a zaroste travou, stane se pouze hnojivem.

Obraz temných postav bez tváře, kde hlavní vlastností je kovová bezcitnost, je alegorie na dlouhodobý stav ruského společenství (a nejen ruského). My jsme si je nazvali lidské entity bez duše, parazitické bytosti, ničící vše, co zde bylo stvořeno. Kradoucí čistému Kristovskému lidstvu duši, životy, zotročující a zneužívající. Rusko byla jediná země, která se jim dlouho dokázala bránit, ba dokonce je dokázali (v 10.století) ze své blízkosti vyhnat, ne však zničit. Dnes je v situaci konečného boje (táhne se od 1.sv.války) nejen vyhnání, ale konečného zničení všech těchto parazitů. A nejen v Rusku, celá Planeta Země se od nich musí očistit.

Zcela neobyčejný je závěrečný zážitek z uskutečněného napojení na Modrobílý plamen květu života. Vypadá to jako jemná, síťová až pavučinková ochrana nad celým daným územím, zde prosvětlená vnitřním světlem dané země. To, co není vidět, ale je potřeba také zmínit, je ochrana vnitřní země, podzemí, kde stejnou měrou Modrobílý plamen květu života působí. V té chvíli, kdy se mi tento výjev ukázal, jsem vnímala naprosté ticho, uklidnění všeho, dalo by se říct: “dokonáno jest“.

A úplně na závěr se objevil radostný obraz, obraz Vladimíra Putina, usměvavého vůdce, který na svých bedrech nese neuvěřitelnou tíhu proměny současného nemravného, zpustlého temného světa, do světa znovunabytí původního určení Planety Země, kde život poplyne jen podle vesmírných zákonů.

Tuto stať dokončuji 11.10.2022, a dá se říct, že vše, co se v současné době v Rusku děje, je součást oné nutné očisty, zničení všeho zla, temnoty, které od nepaměti ničí toto božské stvoření. A není a nebude to boj jednoduchý, také se netýká pouze Ruska, dotkne se všeho lidstva na Planetě Zemi.

SOUVISLOSTI Z DĚJIN RUSKAZ POHLEDU DÁVNÝCH MUDRCŮ

Chtěla jsem tuto stať ukončit, ale další požadavek, který jsem přijala prostřednictvím automatického písma je, abych uvedla některé dějinné události, které mají pomoci k pochopení současného dění v Rusku i ve světě.

My zde užíváme ve vztahu k současnosti často slovo „zlo“, které má být zničeno, nejen zastaveno, zlo v lidských tělech bez duše. Volchvové tyhle přivandrovalce označili slovem „nelidové“, všem jim vévodí síly ničení. Poselství volchvů je následující:

„Zapamatujte si a předejte to svým dětem: Rusi – to je poslední ostrůvek na Zemi, kde žije Pravi, což znamená Pravda, kde žije Kult U-RA. Rusiči, vy chráníte kulturu, která žije ve vašich svátcích, která žije ve vašem způsobu života, která žije ve vašich čistých touhách, která žije ve vašem podvědomí – to je váš genofond. Vy jste nositeli hlavně kultu U-RA, protože pouze toto ochrání energii s názvem ČLOVĚK. Projevujete se hlavně těmito energiemi – laskavost, upřímnost vašich srdcí, snadností komunikace a vztahů jeden k druhému i s jinými národnostmi, přáním pomáhat a darovat, a tím, že nemůžete podvádět a prosit pouze pro sebe.

Vy jste poslední energie na Zemi, která je zdravá a schopná života. Země se zahaluje mrakem nemocných a zničujících energií. Jsou to energie, které na Zemi nepatří, nejsou jí vlastní. Srdce lidí se naplňují zlobou, lstivostí a přáním ovládat druhé. To je nemoc a tato nemoc zachvacuje celou Zemi, veškeré lidstvo. Vy ale ochraňujete laskavost, čestnost, čistotu myšlenek a lásku.“

„Temné období již přišlo. Ale nebojte se ho, neboť vy – jste Věčnost, vy – jste právě ta zdravá buňka v tom nemocném organizmu, která následně dovede celý tento organizmus k jeho uzdravení. Víme o tom, neboť tato hvězda se už rozsvítila, Rusi není souzeno zahynout. Mnoho věků ještě projde, mnoho vody ještě proteče. Rusi však o sobě dá vědět a ještě ukáže, jak potřebné je žít v harmonii a radosti. Dokonce i Slunce pak změní svoji energii, neboť Země bude uzdravena a zároveň s ní i všichni ti, kdo se uzdravit můžou. Opatrujte čistotu svých srdcí – je v tom totiž vaše velké předurčení! Všechno je už předem určeno a zbývá to jen vyplnit“.

Na začátku 10. století byl v nížinách Volhy bohatý a silný Chazarský stát – chanát. Chazaři byli polokočovníky, svým původem turko-tataři. Měli velká města a obšírný ochod se svými sousedy. Jejich hlavní specializací byl však obchod s „živou silou“, tedy s otroky. A právě kvůli „doplnění zásob“ často prováděli nájezdy na slovanské osady a zmocňovali se zajatců kvůli prodeji. Tato enkláva také přijala judaismus, jako své náboženství a vylepšili jej svými divokými zvyklostmi (krvavé oběti, lidské a dětské oběti…). Slované, které chazarský teror ničil, pod vedením knížete Svjatoslava, koncem 10. století podnikli velký nájezd. Chazárii vypálili, rozbili, vyplenili. Poté přišel ještě Džingischán a Chazaři před ním utekli do východní Evropy. Jejich potomci se pak po celé další tisíciletí rozprostřeli jak v Evropě, tak v dnešní Americe, kde je jich v současné době nejvíc. A také to byli oni, kdo sebrali Rusům Rusko prostřednictvím „říjnové revoluce“ v roce 1017, zavraždili cara s celou rodinou, což byla rituální krvavá oběť. Poté zničili Chrám Krista Spasitele v Moskvě, jako pomstu všem křesťanům a v neposlední řadě zničení nejlepší části ruského rolnictva, které se uskutečnilo pod hlavičkou „rozkulačování“ nejpracovitějších rolníků. Výsledkem byl strašný hlad a smrt desítek milionů nejlepších ruských lidí. A další a další krutosti, které se mezi dvěma válkami odehrály, lze vysvětlit jako o celé tisíciletí opožděnou pomstu Chazarů-judaistů jejich pradávnému nepříteli, jehož kníže Svjatoslav rozdrtil jejich stát – Chazárii.

Když přeskočíme známé dění v bývalém Sovětském svazu a divoká devadesátá léta, tak jsme opět u stejné skupiny nenávistných a zlovolných nelidských bytostí, které chtějí různými intrikami a provokacemi za každou cenu rozervat dnešní Rusko na kousky, ukrást jeho bohatství, zotročit lidi, tak jako to chtěly před tisíci lety.

A tak se v závěru ještě podívejme, co před těmi tisíci lety říkali volchvové svému lidu: „uzrál váš čas, teď se musíte tváří v tvář sejít s cizinci. Oni se od vás ničím neliší, pouze hovoří jiným jazykem. Vládne jim energie, která je nenávistná k lidem, protože ztratili svoje „Já“. Harmonie jejich těl, jemnohmotného a fyzického, je porušena, o podstatě pozemského života už tedy dávno nic nevědí. Neuvědomují si, proč je příroda, která je obklopuje, taková překrásná, nevidí krásu slunce, ani to, proč je takové něžné. Čistou a vznešenou Lásku k ženě vyměnili za instinkt, který je vlastní zvířatům. Vyrostly v nich a zesílily takové energie, jako je chamtivost, závist, lživost, nenávist, krutost. Stali se představiteli světa temných energií, vše světlé je v nich zničeno. Vězte tedy, že vaši přívětivost a laskavost budou považovat za zbabělost. Rozumějí pouze síle a pouze jí si váží. Ten, kdo je silnější než oni, tomu se pokloní k zemi, ale ani tato poklona nebude upřímnou, protože při první příležitosti bodnou nůž do zad. Vaši otcové se s nimi potkávali v bojích a vítězili nad nimi, ale oni shromažďují nová vojska a znovu útočí. A tohle se bude opakovat, protože na Zemi se nastřádalo mnoho zla. Musíte s nimi změřit síly, od toho neutečete. Jste silnější než oni. Nemůžou nad vámi zvítězit proto, že my se neprotivíme zlu a neposilujeme ho tím, ale uchováváme si svoji čistotu duše a Pravi, tj. pravdu našich předků.“

„Připravujte k obraně svých zemí svoje děti i vnuky. A co bude dál, o tom nepřemýšlejte. Jedno vím ale přesně, a to vám říkám – Rusi bude žít, své čisté prameny si uhlídá. Budou jí ohněm pálit, ale ona vzejde zelenou trávou, budou jí hladem mořit, ale ona se nasytí vzduchem svojí čisté pravdy, budou jí topit ve vlastní krvi, ale ona do nebe na bílé labuti vzletí. Budou mrzačit její ruskou krásu, do cizího oděvu budou odívat naše svátky, které s sebou nosí pravdu, změní je na lživé, otočí jejich podstatu, čest i čestnost budou hanit, ale smilstvo, zbabělost a zradu pozvednou a budou hodnotit jako obvyklé. Rusi bude sloužit cizím světům a cizím energiím, ale jí samotné to zůstane utajeno, skryto. Ale její hvězda nepohasne, jen její světlo bude utlumeno. Mnoho věků tak projde, mnoho vody v řekách se zkazí, vzduch se nečistotami naplní, naše planeta dojde do takového stavu, že onemocní a bude se klonit ke katastrofě pro všechno živé na ní. Ale to se nestane, protože Rusi dojde k oživení, duch a moudrost Védů se zpočátku probudí v malém. Obtížně, těžko, ale Rusi poroste. Lidé pochopí, že voda a vzduch jsou otráveny, sady a lesy vykáceny, až potom si vzpomenou, v čem je pravá podstata života a naše hvězda se začne rozhořívat jasněji a jasněji, její oheň se bude stále více oživovat. A všechny národy to uvidí a vzpomenou si na pravdu i na prameny moudrosti, které jsou uložené v hlubinách duše Védů a Rusů, a vrátí Zemi její krásu a čistotu. Pravá Láska se usídlí v srdci jí hodných, Slunce bude na lidskou laskavost odpovídat svým něžným teplem, voda se vyčistí a vzduch bude osvěžujícím, a opět se vrátí pravda. Všechno se to stane tak, neboť vím, a to vám říkám: pečujte o svoji duši a svoji podstatu už teď“.

Když se vrátíme k výkladu symboliky, kterou jsme obdrželi v situaci napojování Ruska na Modrobílý plamen květu života, tak je zřejmé, že to, co nám bylo ukázáno potvrzuje tisícileté předpovědi mudrců – volchvů ruského národa. Jejich odkaz je vzácný a také radostný a plný naděje.

Pozn.: s použitím sdělení Alexandra Savrasova, a V. Uškujnika.