Jak to vše bylo.

Kdo se zúčastnil viděl a slyšel, ostatní zřejmě neuvěří. Mohu popsat opět výhradně své vnímání celé situace.

 

Spousta změn správným směrem, které samozřejmě z pohledu obce vůbec nesouvisí s ničím, co zde bylo uvedeno. Tak například zastupitelé v souladu s jednacím řádem měli podklady k dispozici v předstihu před jednáním, schvalovala se oprava chyby ve zveřejněném zápise. Oprava hřbitovních zdí se po započatých pracích (oklepávání omítek) přehodnocuje, protože se dospělo k závěru, že by otlučením mohlo dojít k poškození zdí. Investice do modernizace školy byla z finančního hlediska vyhodnocena jako celek se ziskem, protože obec započítá již dříve provedené práce a faktury a tím na tom vlastně vydělá. Schválilo se spousta dalších stavebních záměrů včetně oprav cest jen s podmínkou jejich provedení až podle toho, jak na tom obec v době jejich realizace bude. Schválilo se i mnoho dalšího bez větších dotazů či připomínek. Všichni byli dobře připraveni, měli informace a tudíž neměli dotazy. Co více si přát ve fungující obci?

 

Na dotaz ohledně financování stavebních akcí mi bylo velice stručně odpovězeno a byl vyjádřen podiv nad tím, že si vše nepamatuji, když jsem přece u toho byla, když se to v minulosti projednávalo. Stejně tak můj dotaz na finanční situaci obce k 1.1.2019 a odpověď - pokud mi nevadí, že údaje jsou uvedené k 31.12.2018, tak ty jsou přece zveřejněny na stránkách a vyzná se v nich úplně každý. Pokud se v tom já neorientuji, jsem negramotná a mám se přijít zeptat na úřad, rádi mi to vysvětlí. Tak nějak to ve zkratce vše proběhlo.

 

Nu, co dodat. Pokud někdo nechce věci vidět a slyšet a neumí si je dát do souvislostí, nemá smysl cokoli více zde nyní uvádět. Jisté ale je, že není přece jen tak jednoznačné, že já jsem zde ta, kdo se snad zbláznil, vymýšlím si, chci všechny poškodit a skládám si čísla, která spolu vůbec nesouvisí. Kdyby to tak bylo, probíhala by schůze zcela jinak. Otázka tedy může být jiná - kdo je zde blázen a kdo je normální? Je bláznem ten, kdo má na věci vlastní podložený názor a normální jsou ti, kdo poslouchají druhého a jdou s davem bez rozmyslu slepě za ním? Nebo je to přesně naopak? Kdo je tedy bláznem a kdo je normální a kdo si to troufá posoudit? Kdo z nás je nakonec větší blázen? Konečný úsudek nechám na každém z vás.

Neposuzuji zde v textech lidi, hodnotím skutky, za které jsou odpovědni a vyjadřuji se k tomu, v čem by věci mohly být jinak. Oproti tmomu druzí nejsou schopni oddělit profesní a osobní život a při potřebě přenést pozornost od sebe na někoho jiného, pak neváhají použít argumenty, které sem nepatří. Pokud si tedy kdokoli troufá mne hodnotit a posuzovat na základě řečí a pomluv, aniž by o mně věděl víc, je to ubohé. 

Je toho mnoho okolo fungování zde v obci, co by bylo třeba vysvětlit, předložit a zveřejnit, ale tak, jak jsem měla možnost poznat, lidem ve vedení obce to takto vyhovuje, ti, kterým se to nelíbí, se bojí cokoli říct a ostatním je to jedno. Je to krásný a typický obrázek celé naší společnosti.

Není mi jedno, jak se zde v Borotíně věci mají, ale zdá se, že většině ostatních ano. S tím ale nic nenadělám, nemohu nikoho změnit, změnit sebe může pouze každý sám. Stejně tak věřit by měl každý jen sám sobě. Bude proto na každém z vás, milí boroťáci, co se sebou uděláte. 
 

Upřímně a ze srdce přeji všem jen to nejlepší!

 

Radka 22.1.2019