PROČ - podruhé.

Podíval jsem se z okna, abych zjistil, jak je na tom naše počasí. Stále sněží a tak to má být. Zima má být zimou. Usedám zde v tuhle chvíli a slyším, jak venku zvoní zvon a to znamená, že je právě půlnoc. Mi to nevadí, čas pro mne zvláště v tomto období nehraje roli a rád jej dám zde, abych se podělil o věci, které se dějí kolem. Jsem hluboce vnitřně přesvědčen, že vše kolem nás by mohlo a mělo být jinak, ale bohužel jsme se nechali nějak svést z cesty a ukolébat se tím, že jiní to či ono za nás přece udělají a povedou nás tím správným směrem. Bohužel, jak nám vývoj posledních desetiletí ukazuje, není to pravdou a většina z těch, kdo se podílí na řízení, má jednu společnou nemoc a tou je chamtivost. Tahle nemoc je dnes protkaná vším, kde je to jen možné, a výjimkou není jistě ani váš úřad, pod který spadáte. Ten zdejší je ukázkovým příkladem chamtivosti jednoho na úkor ostatních. O tom však jindy, nebude trvat dlouho a dostaneme se k vysvětlení a konkrétním věcem.

Vše kolem nás je jen jedno velké divadlo a od nás jako přihlížejících se očekává, že budeme tleskat a vzývat slávu těm, koho jsme na vedoucí místa dosadili. Očekává se, že budeme souhlasit s každým jedním rozhodnutím, které tito mocipáni učinili a že budeme potichu, pokud se nám jejich přístup a poškozování nebude líbit.

Tak nás vlastně již naše školství vychovalo a ohýbali nás, dokud jsme byli mladí, abychom byli poslušní. Ve škole jsme za to dostávali známky, nebo také poznámky. V práci za poslušnost a oddanost dostáváme peníze. Tak z nás postupně systém vychoval poslušné stádo. A jedinci, kteří se nechtějí podrobit, tak to jsou přece ti, kdo škodí té většině, snaží se přece o to, pošpinit druhé, protože sami nic nedokázali. Jsou přece divní a podobně.

Ti mocipáni, kterým jsme dali možnost nás prezentovat v obecních volbách, selhávají vlastně dříve, než složí slib. Pokud by k volbám šli všichni a volili ne podle toho kdo je s kým v jakém příbuzenském vztahu, ale volili by podle toho, kdo má jaké postoje a názory, pak by se ke kormidlům, které ovládají naše životy přinejmenším v tom, v jakém prostředí žijeme, dostali jiní. Bohužel věci se mají ale jinak. Jdou však změnit.

Borotínští zastupitelé stejně jako ti vaši dali také slib, že budou sloužit lidem a stvrdili to svým „SLIBUJI“. Bohužel už nyní to neplní a ukázkou může být jen vrt v Libenicích. A protože se tímto tématem budeme zde zabývat samostatně, tak jej také v této chvíli opouštím, stejně tak volby jako takové, jak probíhali, kdo byl vlastně zvolen a proč. Vše jsou to samostatná témata a každé z nich se zde osobně budu snažit prezentovat, jak nejlépe to jen půjde. A cílem není kohokoliv špinit. Cílem je a bude jen předkládat věci k zamyšlení, zda věci nejdou dělat jinak, než jen způsobem vlastního prospěchu.

Nemám v úmyslu zde trávit celé roky, máme zde dost jiné práce. Vím ale přesně, jaký je cíl, jaká je má vize, co jsem slíbil, a to bezezbytku naplním. Některé věci je potřeba opakovat a připomínat, protože jak se říká opakování je matkou moudrosti a tak si dovolím zde opět připomenout, že každý ze zastupitelů dal slib. Jsou věci, které nezměním a nemohu změnit, tedy ani žádného ze zastupitelů. Zde bych si mohl jen přát. A já si opravdu přeji, aby nebyli vazaly svého starosty, a aby dbali na to, co slíbili. Přál bych si, aby si každý jeden z nich položil znovu otázku, zda to, co dělají, skutečně dělat chtějí, zda to opravdu bylo jejich svobodné rozhodnutí, nebo se nechali ukecat. Přál bych si, aby si uvědomili, že pokud to nemyslí vážně a nemají chuť obětovat svůj čas, aby skončili, aby udělali opravdu něco prospěšného pro sebe, pro lidi a místo kde žijí. Takové rozhodnutí není slabost, naopak takové rozhodnutí chce skutečnou kuráž. To ovšem opět odbíhám od tématu, které patří do zcela samostatné části, jak již bylo řečeno, a tou jsou volby jako takové. Nicméně se k tomu dostaneme a nebude to dlouho trvat. Vše má ale pro pochopení svou posloupnost a tak se nyní opravdu navrátím alespoň pár myšlenkami a slovy pro ještě lepší pochopení PROČ. Proč tohle dělám, zda mi to stojí za to a co z toho mám či budu mít. A hle opět je zde krásně vidět jak to funguje. Bylo to napsáno, že každý má mnoho otázek v sobě a když dostane odpověď na jednu, tak přijdou další. A když já zde odpovím na to proč, tak jsou zde další a další. Je to však správné, máme si klást otázky, máme si klást složité otázky, protože jen tak se posouváme dopředu a jen tak se věci dají měnit. Pokud byste se třeba starosty ptali již dávno na proč to a proč ono a dožadovali byste se vysvětlení, pak by dnes věci kolem vás byly jinak a já bych třeba mohl v tuhle chvíli spát nebo číst a vzdělávat se.

Takže PROČ. Jedno z velkých proč, které nebylo ještě sděleno a vysvětleno těm, kdo si tuhle otázku položí, je jedna pro mne zcela výjimečná žena, se kterou sdílím tuhle domácnost, která mi je životním partnerem a od které se stále mám co učit. Velmi pozorně jsem sledoval, jak ji před dvěma roky trápila kotelna, a strávili jsme spousty hodin nad úvahami, co s tím a jak pomoci tomu regionu. Věci jí nebyly jedno, přesto neuměla najít v sobě v dané chvíli tu sílu a postavit se tomu, protože si myslela, že je na to sama, že ji nikdo v zastupitelstvu jako vždy nepodpoří. Ano, musel jsem se tehdy do toho vložit a napsat první článek. Zveřejnit jej, abych jí dodal odvahu a víru, že věci je možné měnit. Všichni ten příběh známe, jak to dopadlo. Po tom jsem si myslel, že se budeme zde věnovat jen sobě a jako všichni jen našim věcem na našem pozemku. Při tom jsem ale celou dobu sledoval a vnímal její zájem o místo a její vnitřní boj a nespokojenost s tím, že věci se nemění. Do voleb se rozhodla nejít. Moji podporu by měla, i kdyby šla, to věděla. Bylo to její rozhodnutí a bylo naprosto správné. Jako jedinec v zastupitelstvu nezmění nic ani ona ani nikdo jiný. Byla by to ztráta energie, kterou může věnovat jinde. A zase blíže k tomu až o volbách samotných.

O svátcích jsem měl čas pro sebe sama a pochopil jsem, že věnovat se jen tomu, co se děje jen na našem oploceném území, je málo. Věděl jsem a vím, že Radce to stále jedno není a nikdy nebude, jak se věci zde vyvíjí. Byla a je to opět Láska k ní co mne zde tedy znovu přivedlo, abych se zapojil a rozvířil vody. Dnes jsem vyzrálejší než dřív, jsem vědomější a je mi jasno ve věcech co chci. Je mi jasno a neustoupím, dokud nenaplním slib. Jsem vděčný za to, že Radka si našla čas a napsala. Vyjádřila se k vám občanům Borotína. Mnozí, spíše většina z vás, ji zná a tak víte, jakým je člověkem. Slovy zde nepopíšu, co v sobě vnímám, že se „připojila“, bez ní by to bylo vše jen házení hrachu na zeď. Vím, kým pro vás jsem, jsem si vědom toho, že nemohu obstát a mnozí mne nemohou ani vystát. To je mi jedno, pro ty co mne nemusí, tu nejsem, pro ty jsem to nedělal a nedělám. Dělám to pro sebe, abych se mohl každé ráno podívat do zrcadla a být hrdý na to, kým jsem. Dělám to pro Radku, protože ji miluji. Dělám to pro děti. Nestačí se věnovat jen tomu svému oplocenému území, to je málo, to už dneska vím. Dělám to také pro mnohé, kteří právě toto katastrální území sdílí, a kteří to v čase vzdali. Vím, že jich není málo, jen už ztratili Víru. Ne, neztratili zájem, ale Víru a v tom je rozdíl. Nehraju si zde na“co když, nebo to nepůjde a podobně“,  to v tomto případě neplatí. Vím, co chci, mám Víru, mám Vizi a nepochybuji. Nemám ani malý stín pochybnosti.

Zrealizovat a dosáhnout lze čehokoliv, co si jen lidská mysl dokáže představit. Jen člověk nesmí mít ani stín pochybnosti, že to jde, že tomu tak bude. Pokud zasadí byť jeden stín pochybnosti, pak se cíl mění, deformuje a vzdaluje. A já, milý člověče, vím, co chci, nepochybuji a myslím to vážně. Nezastaví mne posměch, výhrůžky ani úšklebky. Nezastaví mne osobně ani to, že budete strhávat letáky, které vyvěšujeme, abychom šířili informace. Kdysi dávno jsem byl milovníkem filmů o druhé světové válce a v jednom z nich němci chytili a zastřelili partyzána a partyzáni vyvěsili pro nácky plakát, že za každého zastřeleného partyzána zastřelí deset nácků. A já vám či sobě slibuji, že za každý leták, který sundáte, rozešlu informace do širšího okolí dalším deseti lidem, aby věděli, aby nebyli jako vy, kteří takto činní a šířili informace dále. Takže nám vlastně každým sundaným letákem pomůžete. Jak jsem slíbil, nebudu věnovat čas těm, co na mne či na nás plivou. Neberu si to dnes osobně, protože problém mají ti z vás, kdo takto činí. A je mi jedno zda ty letáky sundává ten či onen. Jsou to chudáci, přesto se lítosti ode mne nedočkají. K těmto však my zde nehovoříme, těmto nejsou určeny tyhle řádky, pro ty zde nejsme.

Vysvětlím zde ještě proč na těchto stránkách, které nebyly pro tento účel založeny. Věc se má jednoduše. Provoz podobných stránek není zrovna levná záležitost v tomto objemu dat. Založit tedy samostatné stránky jen pro Borotín by byla hloupost, když v podstatě toto vše je o duchovním rozvoji, vývoji a cestě vpřed. Nejsme zde proto, abychom byli hamižní a to ještě na úkor těch kolem nás, jsme zde přece proto, abychom rozvíjeli tuhle zem, po které kráčíme a která nám byla propůjčena. Nepochybuji o tom, že pokud věci budou správně pochopeny, pak se kdokoliv na základě konkrétních věcí zde a příkladů z území Borotína může učit. Ne nadarmo a ne náhodou zde kdysi vnikla rubrika Borotín pod Shambhalou. Jednou až přijde čas, bude i toto pochopeno.

Tyto stránky mají dostatečnou kapacitu zaplacenou ještě na celý tento rok, aby zde byla data neomezeného objemu a tak není problém, pokud to bude potřebné, zde uchovat cokoliv na potřebnou dobu. Například jakýkoliv zápis ze schůze zastupitelstva, protože i zde je Borotín výjimkou. Většina obcí má archiv na stránkách, ale z nějakých důvodů se na oficiálních stránkách Borotína nenachází. Stejně tak se tam nenachází mnohé, co by bylo vhodné, aby tam bylo. A tak je možné, že některé věci zde napravíme a ukážeme vám, abyste věděli a pochopili, proč nejsou a komu to přináší prospěch. Je v zájmu nejvyššího vedení obce, aby se k vám nedostali potřebné informace. Je více než pravděpodobné, že pokud byste je měli, dávno by vedení obce vypadalo jinak.

To, že jsi doposud, člověče, spal, anebo že jsi na základě vlastních zkušeností a prožitků ztratil Víru, neznamená, že tomu tak musí být nadále.

Závěrem ještě jedno snad poslední vysvětlení proč, než se pustíme do práce samotné. Osobně jsem velmi dlouho a velmi hluboce zvažoval a zabýval se myšlenkou, zda nemám zajít za starostou a promluvit si s ním. Vysvětlit mu věci a doufat či věřit, že se pak věci na obci přece jen změní a on nebude dále chamtivým starostou, který na prvním místě vidí sebe, na dalším zase sebe a řadový občan jako by nebyl. Po skutečně dlouhém zvažování jsem došel k závěru, že tohle by nemělo žádný smysl. Jen za dobu co zde osobně pobývám, vím, že byl na mnohé věci upozorněn a přesto se nezměnilo nic. Neudělal nic či jen pramálo z toho, co je v jeho kompetenci a je jeho náplní práce. Pokud by plnil řádně svou funkci, nemuseli by si občané budovat vrty a investovat statisíce z vlastních zdrojů, protože by jim tekla voda. My bychom nemuseli ořezávat stromy, které zasahují mnohdy až do poloviny příjezdových cest, aby nám mohli přivést zboží. Neležela by zde před námi hromada z jarního úklidu, který Radka s dětmi v roce 2016 provedla na žádost místního rozhlasu s tím, že toto obec následně uklidí. Přes několikeré upozornění se tak do dnešního dne nestalo. Pokud by plnil svou funkci jako správný hospodář, nevypadal by Borotín tak, jak vypadá. Výčet toho, co by nikoli mohl, ale měl, a to ne proto, že to slíbil, ale nařizuje mu to zákon, je dlouhý a s důsledky se setkává každý jeden občan, jen si to už ani neuvědomuje, že věci by mohly a měly být jinak. Mnohé věci jsou však tak závažné, že se jimi budeme zabývat samostatně. Jednoznačně mi tedy vyšlo jako hodnocení, že jakákoliv diskuze s vedením obce by byla zcela zbytečná a to i z pohledu toho, že věci by opět byly za zavřenými dveřmi a tam by to opět vše také skončilo.

V každém případě, pokud bude mít kdokoliv zájem, ať už z vrcholného vedení obce či kterýkoliv zastupitel, nebo jakýkoliv občan, kterékoliv části Borotína, může se klidně ozvat a po vzájemné dohodě se zastavit na sousedské popovídání nad šálkem kávy či čaje.

Závěrem dnešního povídání bych chtěl každého jednoho z vás požádat, abyste svým spoluobčanům předali odkaz na tyto stránky a umožnili tak šířit informace k tomu, abychom se společně mohli zamýšlet, co s tím vším a jak tedy dále. Pokud má kdokoliv z vás jakýkoliv podnět, můžete se na nás obrátit. Osobně budu rád, pokud se vytvoří seznam toho, co vás trápí, co byste chtěli či potřebovali změnit. 

Věci bez Vás samotných změnit nepůjdou a tak se prosím zapojte, pokud vám toto území není lhostejné. Borotín se může stát rájem na zemi, odkud se nikdo nebude chtít stěhovat a všichni se zde budou rádi vracet. Je to o vás a je to na vás. Musíš se však rozhodnout, člověče, a vystoupit ze své anonymity, přihlásit se k „nespokojenosti“ a žádat změnu.

Malé obce, pokud chtějí prosperovat a být na výsluní, se musí řídit jinak. Rozhodovat musí občan a volený úřad musí plnit a ctít rozhodnutí většiny. Žádný pracovník obce se nesmí obohacovat na úkor těch, kterým má sloužit. 

A na skutečný závěr poslední a největší PROČ, které přesahuje všechna již zmíněná.Proč -  protože jsem veden. Jsem veden něčím mnohem hlubším a větším, než jsi Ty sám. Něčím, co slovy nejde pojmenovat ani popsat a v dané chvíli je velmi pravděpodobné, že bys tomu, milý člověče, stejně neporozuměl. Až se jednoho dne probudíš, změníš sebe, změníš vlastní Já, sám to v sobě pocítíš. Pak a jen pak skutečně pochopíš. Ve chvíli, kdy zjistíš, že to vše kolem tebe tě převyšuje, že jsi zde sám za sebe, ale ne pro sebe.

S Láskou a v Lásce Kája

13.1.2019